Proč projekt ALISI
Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i. (ÚPT), který
realizoval projekt ALISI a dále tyto laboratoře provozuje, patří již více
než padesát let mezi přední tuzemské vědeckovýzkumné
instituce.
ÚPT byl založen v roce 1957 jako instituce navazující na činnost Vývojových dílen Československé akademie věd (ČSAV) v Brně a zajišťující přístrojové vybavení pro ostatní ústavy tehdejší ČSAV. Svým zaměřením pokrýval především elektronovou optiku a mikroskopii, jadernou magnetickou rezonanci, infračervenou spektroskopii a po objevu laserů i problematiku kvantových generátorů světla. Od samého počátku své existence patřil mezi špičková pracoviště svého oboru.
Od založení ÚPT jeho pracovníci vynikali kombinací fyzikálních přístupů s inženýrskou precizností a praktičností. Část z nich navazovala na skvělé výsledky z Vývojových dílen ČSAV, ve kterých v roce 1951 zkonstruovali první elektronový mikroskop v ČSR. Postupně jej zdokonalili na první stolní prozařovací mikroskop BS 242, jehož sériová výroba byla zahájena v brněnské Tesle v roce 1955 a který byl již v roce 1956 oceněn zlatou medailí na výstavě EXPO v Bruselu. V následujících letech bylo vyrobeno a prodáno více než 1000 kusů.
První plynový československý laser byl v ÚPT spuštěn již v roce 1963, tedy pouhé dva roky po jeho světové premiéře. Následné technologické zdokonalení těchto laserů vedlo k rozvoji interferometrických měřicích metod a systém LIMS vyráběný v Metře Blansko zajišťoval měření vzdáleností, rychlosti, přímosti, rovinnosti, malých úhlů s možnostmi korekcí na hodnotu index lomu vzduchu. Jednofrekvenční jednomodové lasery se stabilizovanou frekvencí vytvořily základ československých laserových subnormálů délek, které používaly naše metrologické instituce.
První spektrometr jaderné magnetické rezonance na frekvenci 30 MHz byl postaven v roce 1960 pro potřeby ČSAV a od roku 1966 byly tyto spektrometry rovněž vyráběny v brněnské Tesle.
Všechny tyto druhy přístrojů byly ve své době unikátní nejen v tuzemsku, ale výrazně ovlivnily i jejich další rozvoj za „železnou oponou“. Po následující tři desetiletí byl v čele ÚPT prof. Ing. Armin Delong, DrSc., jehož přínos k rozvoji české vědy byl v roce 2005 oceněn Národní cenou vlády ČR Česká hlava.
V osmdesátých letech se ÚPT postupně odkláněl od vývoje kompletních funkčních vzorků nebo dokonce prototypů rozsáhlejších zařízení a zaměřil svou pozornost více na přístrojové prvky a nové experimentální metody. Výjimkou byl elektronový litograf, který byl vyvíjen od konce sedmdesátých let a posléze vyráběn opět v Tesle Brno. Vysoce kvalitní byla mikroskopická část přístroje, tehdejší připojená výpočetní technika z východního zahraničí však celek degradovala na neperspektivní úroveň. Tento třicet roků starý litograf, se zcela novým elektronickým systémem, je stále provozován v ÚPT a spolupracujících institucích. Nashromážděné neocenitelné know-how umožnilo skupině elektronové litografie účinně spolupracovat s řadou průmyslových partnerů a podílet se kupříkladu na vzniku unikátních technologií holografických difraktivních struktur fungujících jako ochranné prvky na nejrůznějších výrobcích nebo dokumentech. Spolupracující společnost Optaglio byla v roce 2008 za svou činnost na tomto poli odměněna prestižní cenou Česká hlava Industria.
V 90. letech, po změně politického systému, se ÚPT spolu s celou Akademií věd ČR výrazně redukoval a z původních 250 pracovníků v roce 1989 zůstalo jen cca 40%. Ústav byl nucen potlačovat aplikační aktivity a preferovat základní výzkum, aby obstál v zaváděných scientometrických hodnotících kritériích.
V posledních dvaceti letech ÚPT výrazně rozšířil svou mezinárodní
spolupráci a kromě tradičních oblastí svého výzkumného zájmu se
zaměřil i na dynamicky se rozvíjející obory jako snímání a zpracování
biosignálů, aplikace laserů v mikrotechnologiích a nanometrologii a
rozvíjení vybraných nanotechnologických postupů. Zaměřuje své aktivity
na vytváření nových měřicích nebo diagnostických metod, a to v celé
hloubce problému od příslušné fyzikální teorie přes návrh a ověření
metody, její laboratorní odzkoušení, případný vývoj potřebných
přístrojových prvků, až po zmapování možných aplikací a také jejich
využití. Zejména v posledních fázích pracovníci ústavu vyhledávají
spolupráci partnerů ve zvolených aplikačních oblastech, nejen na
akademických nebo vysokoškolských pracovištích, ale i v průmyslových
podnicích.
Za dobu své činnosti ÚPT dokázal, že je schopen dosahovat nejen
vysoce kvalitních výsledků výzkumu, a to i s národní a mezinárodní
finanční podporu, ale také, že je schopen své výsledky úspěšně
přenášet do praxe. A právě z dosavadních zkušeností a úspěchů ÚPT
vychází ALISI. Cílem ALISI je vytvořit vhodné podmínky pro výzkumné
aktivity, které mají potenciál z hlediska produkce aplikovatelných
výsledků výzkumu a vývoje.
ALISI je pro ÚPT a jeho stávající či budoucí partery novým impulsem k dalšímu rozšíření či navázání spolupráce.
