Nový systém ulehčí poznávání obratlovců
13.7. 2011 10:03 Napsali o nás
www.lidovky.cz, 3. července 2011, autor: ČTK
BRNO – Vědcům se možná brzy podaří mnohem lépe poznat život malých
obratlovců a dalších drobných tvorů. Vědci z brněnského Ústavu
přístrojové techniky Akademie věd ČR vyvinuli společně s kolegy
z univerzit nový systém, který umožní důkladnější monitorování
pohybu a migrace živočichů pomocí rádiové telemetrie.
Systém nazvaný BAARA je v patentovém řízení a vědci počítají s tím,
že jej nabídnou ke komerčnímu zpracování, oznámil ústav přístrojové
techniky v tiskové zprávě.
„Systém BAARA by zoologům měl zásadním způsobem usnadnit práci a pomoci
získat obrovské objemy dat, řádově desetinásobně vyšší než při
ručním sběru dat,“ uvedl Petr Jedlička z ústavu přístrojové techniky,
jenž vedl vývoj systému. Věří tomu, že BAARA pomůže zoologům
i ochranářům.
Lehčí rádiové batůžky Větší zvířata, třeba čápy,
sledují přírodovědci tak, že jim připevní „batůžky“ pracující na
principu GPS. S jejich pomocí je pak sledují i daleko za hranicemi.
U menších zvířat je však nelze použít. GPS zařízení je totiž
příliš těžké.
Například u netopýrů, ale teoreticky i u vážek, se proto používá
rádiová telemetrie. Rádiové batůžky jsou mnohem lehčí, ty nejnovější
neváží víc než půl gramu. „Budeme schopni vyvinout ještě lehčí,“
uvedl pracovník ústavu Šimon Řeřucha, jenž miniaturizaci provedl.
Signál jednotlivých rádiových batůžků ale dosud přírodovědci museli
ručně zaměřovat pomocí směrové antény. Kvůli tomu mají k dispozici
jen málo dat o pohybu a migraci malých živočichů.
Systém BAARA by to měl změnit. Dokáže pomocí sítě stanic zaměřovat a
vyhodnocovat signály rádiových batůžků automaticky, nepřetržitě, po
dlouhou dobu a pro velké množství batůžků současně.
Kaloňové nejsou prioritou Spolehlivost systému BAARA
ověřovali vědci na kaloních egyptských na Kypru a v Egyptě. „I když
bylo zkoumání velkých kaloňů zajímavé, primárním cílem jsou naši
malí obratlovci či dokonce větší hmyz,“ popsal cíle Tomáš Bartonička
z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Výsledky budou teoreticky využitelné například při výstavbě větrných
parků nebo rychlostních komunikací. Díky přesnému monitoringu bude jasné,
zda přes plánované místo stavby neprocházejí migrační trasy netopýrů a
zda stavba neohrozí jejich populaci.
„Sledovali jsme několik rychlostních komunikací a na některých nevhodně
postavených úsecích jsme pravidelně nacházeli desítky mrtvých netopýrů
jen na několika málo kilometrech,“ řekl Bartonička.
