cs

en

Svařit nesvařitelné? Díky novým laboratořím to nebude v Brně problém

26.4. 2010 13:47 Napsali o nás

E15, 20.4.2010, rubrika: Technologie a média, autor: Petr Svoboda

Dokonalejší magnetická rezonance, svařování elektronovým a laserovým paprskem i jemněji rozlišující tomografy: to všechno přinese nové výzkumné centrum ALISI Ústavu přístrojové techniky Akademie věd, které se vystaví za téměř 433 milionů v Brně. Laboratoře, ve kterých se budou zkoumat pokročilé mikrotechnologie a nanotechnologie, se stanou novým domovem šedesátky vědců, z nichž je až čtvrtina mladší pětatřiceti let.

Většina pracovníků se rekrutuje ze současných struktur Akademie věd, jak však upozorňuje projektový manažer centra Bohdan Růžička, chystá se i lov mozků v domácích a zahraničních vodách. „Od zahájení projektu jsme přijali dva nové zaměstnance a plánujeme přijmout další. Jako velmi nadějný se nám jeví příslib vědce, několik let pracujícího na zahraniční univerzitě, že v blízké době přijme nabídku pracovat pro nás,“ říká Růžička.

Ústav přístrojové techniky s projektem uspěl v boji o peníze ze strukturálních fondů Evropské unie. Za sto milionů vybuduje laboratoře a 260 milionů investuje do nového přístrojového vybavení. Výstupy chce ředitel centra ALISI Pavel Zemánek směřovat především do aplikační sféry. „Výzkum bude zasahovat do oblastí diagnostiky a technologií, které využívají metod magnetické rezonance, laserové interferometrie a spektroskopie, elektronové mikroskopie a litografie, svařování elektronovým a laserovým paprskem, magnetronového naprašování a kryogeniky, a také do konstrukce nových přístrojů a systémů,“ vyjmenovává Zemánek.

Diagnostické metody bude moci využít například jaderný průmysl a i další projekty jsou podle Zemánka průmyslově využitelné. „Průmysl by měl ocenit především unikátní metodu svařování nesvařitelných kovů, například hliníku a titanu nebo niklu a stříbra,“ popisuje potenciál laboratoří Zemánek.

Laboratoře začnou fungovat v roce 2012 a třetinu provozních nákladů si musí vědci hradit sami. Využijí na to finance od soukromých společností. „Zavázali jsme se, že jejich jedna třetina bude pokryta ze zakázek od průmyslových podniků. Například v roce 2015 by objem ze smluvního výzkumu měl dosáhnout asi 15 milionů korun,“ říká Růžička. A Zemánek dodává, že již dnes jeho centrum spolupracuje s několika firmami na řešení jejich projektů. „A zrod laboratoří je další možností, jak kontakty s průmyslem navázat,“ dodává.

Ústav už má za sebou i úspěšnou zahraniční spolupráci, když technologii na novou elektronovou svářečku koupila německá firma Fokus.

Online verze článku: Svařit nesvařitelné? Díky novým laboratořím to nebude v Brně problém

Evropská unie

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace