News
26.4. 2010 13:36
Wrote about us
Lidové noviny, 20.4.2010, autor: Miloš Šenkýř
Projekt ALISI – Nové laboratoře za stovky stovky milionů už začínají
vyrůstat
Měřit s přesností na miliardtinu metru chtějí brněnští vědci. Také
druh bakterie poznají, aniž se buňky dotknou.
BRNO Až stokrát větší detaily než nyní uvidí vědci z brněnského
Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR. Slibují ukázat doslova
zázraky, které se dějí ve světě, kde i mikrometr, tisícina milimetru, je
velká vzdálenost.
„Budeme používat například laserové svazky k okamžité identifikaci
mikroorganismů, třeba k určení druhu bakterií na stěru ze sliznice,“
popisuje jeden z cílů nového projektu laboratoří ALISI jejich ředitel
Pavel Zemánek.
První přístroje v prostorách ústavu již fungují, hvězdami se ale
vědci mají stát po zprovoznění nových laboratoří za tři roky. Jen
přístrojové vybavení pro ně přijde na více než tři sta
milionů korun.
„Je důležité, že ALISI není jen záležitostí pro základní výzkum,
ale i aplikovaný, umožňuje i spojení s praxí. Projekt tohoto rozsahu
není pro Akademii věd, ale často ani pro univerzity typický,“ poznamenal
včera předseda akademie Jiří Drahoš.
V laboratořích v královopolském areálu ústavu by mělo najít
zázemí na šest desítek výzkumníků. Ti budou pracovat s magnetickou
rezonancí, ale také lasery, elektronovými litografy a mikroskopy a dalšími
přístroji. „Vybavení umožní například svařování elektronovým a
laserovým paprskem, což umožní spojení jinak nesvařitelných kovů, jako
jsou hliník a titan či nikl a stříbro,“ poznamenal Zemánek další ze
záměrů.
Umět mají měřit s přesností na nanometr, což už se zvolna blíží
čtyřnásobku vzdálenosti atomů v pevných látkách.
Projekt bude stát 433 milionů korun, přičemž 85 procent pochází
z fondů EU. ALISI, což je zkratka anglické verze názvu Aplikačních a
vývojových laboratoří pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií, je
jedním z mála projektů operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace,
které již mají příspěvek jistý. Je sice menší než plánovaná
brněnská centra excelence CEITEC a ICRC, ale právě s nimi bude
spolupracovat, stejně jako s dalšími podniky. Těm má pomoci s objevy
nových postupů, ale třeba i se zdokonalením výroby.
Evropská unie poskytne i část peněz na „rozjezd“ laboratoří. Pak
ale na sebe musejí vydělávat samy – minimálně třicet procent by měly
získat od firem, které využijí výsledky jejich práce. Zbytek použijí ze
státních grantů, o něž se hodlají ucházet. „Peníze, které od státu
dostává Akademie věd jako instituce, kryje 55 procent nákladů, zbytek již
nyní musíme získávat,“ podotkl Drahoš. Podle něj však brněnské
pracoviště tuto šanci má.
Projekt ALISI
Hlavní bude v podzemí
Budova, jejíž stavba včera začala, má v podzemí skrývat osm
laboratoří s moderním vybavením. Například pořízení elektronového
litografu má stát 60 milionů korun, zhruba stejně také supermoderní
magnetická rezonance. Přístroje přijdou na celkem asi 300 milionů korun,
stavba budovy na dalších sto milionů.
Online verze článku: I mikrometr
jim bude velký
26.4. 2010 13:31
Wrote about us
iHNed.cz, 19.4.2010, rubrika: Digi a věda
V pondělí byla poklepáním na základní kámen v Brně zahájena výstavba
nových vývojových laboratoří Ústavu přístrojové techniky AV ČR.
Laboratoře, které by měly vzniknout do roku 2013, se zaměří především
na dva výzkumné programy – diagnostické metody a pokročilé
technologie.
„Výzkum bude zasahovat do oblasti diagnostiky a technologií, které
využívají metod magnetické rezonance, laserové interferometrie a
spektroskopie, elektronové mikroskopie a litografie či svařování
elektronovým a laserovým paprskem,“ uvedl ředitel laboratoří ALISI Pavel
Zemánek.
Unikátní metodou brněnského ústavu je podle něj například metoda
svařování „nesvařitelných“ kovů s jinou teplotou tání, například
hliníku a titanu nebo niklu a stříbra.
Peníze z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpi) jsou
určeny převážně na modernizaci laboratorního a přístrojového vybavení
ústavu. Za zhruba 100 milionů korun vznikne i nový pavilon, v němž bude
mimo jiné osm podzemních laboratoří a dvě patra s pracovnami a
výpočetní technikou.
Nové přístrojové vybavení bude stát asi 260 milionů korun. Jedním
z nejdražších přístrojů, které podle Zemánka není možné jinak než
koupí získat, je elektronový litograf za 60 milionů korun. Zhruba stejnou
částku ústav vydá za nový systém magnetické rezonanční tomografie.
„Systém umožní až stokrát zlepšit prostorové rozlišení této
metody,“ podotkl Zemánek.
Podle pravidel pro udělování dotací musí ústav 30 procent provozu
laboratoří hradit sám, tedy z peněz za spolupráci s komerční sférou.
Ústav již nyní spolupracuje například s firmami zaměřenými na optiku
(Meopta, FEI, Tescan), Fakultní nemocnicí u svaté Anny či Mayo Clinic
v USA a hodlá s nimi spolupracovat i nadále.
Práci v laboratořích najde šest desítek odborníků, z toho třetina
míst nově vznikne. Projekt bude stát 433 milionů korun, přičemž
85 procent pochází z fondů EU.
V Brně
do tří let vyrostou laboratoře, které se zaměří na diagnostiku a nové
technologie
26.4. 2010 13:27
Wrote about us
Deník, 19.4.2010, autor: Tereza Bartošíková
Brno – Pomocí elektronů se dají svařovat materiály, které mají
rozdílné teploty tavení. Takto budou svařovat brněnští vědci
v laboratořích Alisi. Ty vyrostou v areálu Ústavu přístrojové techniky
Akademie věd do roku 2012.
Akademie věd chce zrekonstruovat stávající laboratoře v Brně –
Králově Poli a postavit tam novou budovu. „V budově bude osm podzemních
laboratoří a práci tam najde asi šedesát vědců,“ uvedl projektový
manažer Bohdan Růžička.
Projekt nových laboratoří se ucházel o peníze z Evropské unie.
„Uspěli jsme a proto do Brna přiteče skoro 432 milionů korun,“ sdělil
Růžička. Čtvrtina částky půjde na výstavbu nových laboratoří a zbytek
peněz pokryje vybavení laboratoří. „Jedním z nejdražších přístrojů
je například elektronový litograf, která stojí šedesát milionů korun,“
informoval ředitel projektu Pavel Zemánek. Tento stroj umí vytvořit
například hologram.
Vědci už také naplánovali, jak budou spolupracovat s firmami. „Už
teď se podílíme na projektech firem Optaglio nebo Meopta a spolupracujeme
s Fakultní nemocnicí U svaté Anny i se vznikajícím Centrem klinického
výzkumu v Brně,“ řekl Zemánek. Dodal, že nové laboratoře Alisi tak
pomůžou k rozšíření spolupráce s českými i zahraničními vědci.
Online verze článku: V Brně
vyrostou nové laboratoře. Za 432 milionů korun
20.4. 2010 12:47
What is going on
On 19 April 2010 ceremonious laying the foundation stone of ALISI
laboratories took place in the lecture hall of the Institute of Scientific
Instruments of the ASCR, v.v.i. and thus the implementation of ALISI project has
been officially started. Many important guests, headed by the chairman of the
Academy of Science of the Czech Republic took part in the happening.
The stone was laid by the chairman of Academy of Science of the Czech
Republic , prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc. dr.h.c.; the delegate of the
Minister of Education, Youth and Sports, Dr. David Uhlíř; the deputy
governor of the South Moravian Region, Mgr. Václav Božek, CSc.; member of the
Scientific Council of the ASCR, Ing. Ilona Müllerová, DrSc.; and
the vice-rector of the Masaryk University , prof. MUDr. Ivan Rektor,
CSc., and the vice-rector of the Brno University of Technology, prof.
RNDr. Michal Kotoul, DrSc.. In their speeches they all declared deep
satisfaction with the success of the project and wished good luck during its
implementation.
The proceeding was opened by press conference, in the presence of
press, TV and radio agents. As a consequence many information on
the ALISI project could be found in many Czech journals. See News.
Pictures:
1.4. 2010 10:59
Wrote about us
Lidové Noviny, 30.3.2010, rubrika: Věda & výzkum, autor: Eva
Hníková
Vyvinou čisté slitiny pro medicínu, otestují pády letadel, zmapují pohyb
jedů. Takovým výzkumům se budou věnovat nová centra podpořená
z evropských peněz. Zatím je rozhodnuto o vybudování sedmi, čtyři
vyrostou v Brně.
Uchopí bakterii laserem a jednoduše ji přesunou jinam. „Umíme zachytit
mikroobjekty či větší nanoobjekty do laserových svazků a těmito svazky je
přemísťovat, třídit nebo uspořádávat v prostoru,“ chlubí se Pavel
Zemánek, ředitel ALISI – Aplikační a vývojové laboratoře pokročilých
mikrotechnologií a nanotechnologií. Popsaná technika najde využití během
experimentů s mikroorganismy. Podle profesora Zemánka pomůže třeba při
rozvoji nových diagnostických metod.
Vznikající pracoviště ALISI patří mezi sedm výzkumných center,
jejichž vybudování zaplatí Evropská unie. Má zaměstnat zhruba 35 vědců
a 14 doktorandů, přesto je škála plánovaných výzkumů poměrně
široká. Laser chtějí tamní badatelé využít nejen v biologii, ale třeba
i při svařování materiálů. Zatím umí spojit třeba hliník s titanem,
niklem či stříbrem, což se klasickými postupy příliš nedaří. Svařili
také měď s nerezem a titan s ocelí. A právě tyto kombinace kovů se
využívají v jaderné energetice nebo vakuové technice.
Nový systém pro zobrazování technikou zvanou magnetická rezonance zase
poslouží k prohlížení chemických detailů ve vzorcích rostlinné a
živočišné tkáně. „Zdokonalíme také naše postupy vytváření
ultralehkých vrstev používaných pro rentgenovou optiku,“ zmiňuje další
plány Pavel Zemánek.
Nespravedlnost? To ne V rámci operačního programu Výzkum a vývoj pro
inovace do Česka přiteče 40 miliard určených na podporu vědy.
Ministerstvo školství, které má rozdělování peněz na starosti,
v listopadu vyhlásilo první čtyři centra, která uspěla v souboji
o peníze. V březnu oznámilo trojici dalších šťastlivců. A tím to
neskončí. Protože ministerstvo rozpočty úspěšných projektů za pomoci
zahraničních expertů proškrtalo, dostane se i na další zájemce. Jejich
počet ministerstvo ještě upřesní.
Vybraná centra si celkem rozdělí 4,5 miliardy. Soutěžilo o ně
44 projektů. Náročným hodnocením jich ovšem prošlo jen 16 a peníze má
nyní jisté pouze zmíněných sedm center. Šest z nich vyroste na Moravě,
čtyři v Brně, po jednom v Olomouci a v Ostravě. Jediný zástupce na
území Čech bude v Liberci.
Je to nespravedlnost? Podle Jana Vituly, který na ministerstvu školství za
operační program odpovídá, takové rozložení přirozeně vyplývá ze
struktury české vědy. „Šedesát procent veškeré vědy se nyní dělá
v Praze, zbytek z velké části v Brně,“ podotýká Jan Vitula. Metropole
ale nemůže o peníze z operačních programů soutěžit, protože HDP na
obyvatele je v ní nad 75 procenty úrovně EU. Vítězství center
zaštítěných brněnskými vědeckými pracovišti je proto vcelku logické.
(Další informace na straně 31)
Miliony z operačního programu vědcům umožní, aby si pořídili
špičkové přístroje a další vybavení. Mnohdy vzniknou zcela nové
laboratoře. „Za získané peníze postavíme budovu, kterou vybavíme
moderní technikou,“ plánuje profesor Vojtěch Konopa z libereckého Centra
pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. To by mělo mít
minimálně stovku zaměstnanců, kteří se soustředí například na
přípravu povrchově upravených nanovláken pro medicínu. Liberecké centrum
chce vědce „lovit“ nejen mezi studenty a badateli z jiných pracovišť,
ale pokusí se je přilákat i z průmyslové sféry.
Vlastní zdroje, tedy doktorandy Vysoké školy báňské – Technické
univerzity v Ostravě, bude při shánění zaměstnanců zpočátku využívat
Regionální materiálově technologické výzkumné centrum. Jeho ředitel
Miroslav Kursa doufá, že kvalitní vybavení pomůže překonat nezájem
mladých lidí o tradiční technické disciplíny. Na druhou stranu se však
nedomnívá, že evropské peníze zásadně změní českou vědu. „Jde
spíše o zbožné přání,“ podotýká profesor Kursa. Peníze na centra
podle něj z části napraví dlouhodobé podfinancování vědeckých
pracovišť. A jak je využijí ostravští vědci? Budou například vyvíjet
nové technologie výroby speciálních slitin využitelných v medicíně či
elektronice. Připraví také co nejpevnější a nejhouževnatější
materiály.
Hledání děr na trhu Centrum regionu Haná pro biotechnologický a
zemědělský výzkum do sebe „vcucne“ část výzkumníků
z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a také tamní
pobočku Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. Kromě toho chce
například přilákat celý tým vědců z Německa. Přitáhnout je mají
nové budovy, špičkové vybavení a vyšší platy.
„Budeme pracovat na nových metodách, které se dají využít při
šlechtění odrůd. Vycházíme při tom hlavně ze zkoumání genomů
obilovin, především pšenice,“ říká Ivo Frébort, ředitel centra Haná.
Dále se bude s kolegy kromě jiného věnovat genetickým modifikacím
rostlin. „Využíváme geny, které jsou rostlinám vlastní, buď je
umlčíme, nebo posílíme. Po takovém zásahu se třeba zvětší kořenový
systém, což zajistí lepší přístup k vodě,“ vysvětluje profesor
Frébort.
Na lákání zahraničních badatelů naopak příliš nesází Petr Stehlík
z centra NETME: „Nedělejme si iluze, že se díky evropským penězům
dostaneme na špici a budou se sem stahovat badatelé z celého světa. My
nejsme USA, Kanada ani Velká Británie, kam přirozeně chodí mladí vědci
z asijských zemí.“ Podle profesora Stehlíka si to každý při
plánování centra musí uvědomit a držet se při zemi. „My jsme nestavěli
žádné vzdušné zámky,“ podotýká Petr Stehlík, jehož centrum bude mít
v konečné fázi 150 až 200 pracovníků. Upozorňuje také, že je při
volbě výzkumného zaměření nutné hledat díry na trhu. „Časem se
ukáže, která centra jsou životaschopná. Pro nás bylo tohle kritérium
prioritou,“ říká profesor Stehlík.
Centrum NETME využije volné budovy v areálu Vysokého učení
technického, i když některé projdou zásadní rekonstrukcí. „Není
potřeba za každou cenu podporovat betonářskou lobby,“ podotýká Stehlík.
S kolegy se zaměří na konkurenceschopné strojírenství – vědci
z centra provádějí třeba pádové zkoušky letadel nebo zefektivňují
praní (Více viz vložený text).
Zbrusu nové budovy nepostaví ani CETOCOEN – Centrum pro výzkum
toxických látek v prostředí. „Máme dokonce i nějaké přístroje,
takže vybavení jen doplníme a po čase obnovíme,“ vysvětluje Ivan
Holoubek, vědecký ředitel centra. S kolegy bude zkoumat například
souvislost mezi životním prostředím a zdravotními problémy obyvatel.
„Vytvoříme systém, který by umožnil expertům, lidem ze státní správy
i běžným občanům získávat zajímavé informace, dávat si je do
souvislostí nebo vytvářet vizualizace,“ popisuje profesor Holoubek.
Kromě toho budou vědci z centra CETOCOEN pokračovat v projektu, který
sleduje, jak se škodlivé látky v ovzduší šíří po celé zeměkouli.
Zaměří se také na likvidaci chlorovaných pesticidů.
Další informace na straně 31
Posvítí si na mikroby nebo najdou jedy
Nová výzkumná centra podpořená z operačního programu EU se budou
věnovat nanotechnologiím, medicíně, hledání toxických látek
i strojírenství. Loni v listopadu získaly podporu čtyři projekty, nyní
trojice dalších. Na plný výkon mají začít pracovat v roce 2013.
ALISI – Aplikační a vývojové laboratoře pokročilých
mikrotechnologií a nanotechnologií Ústav přístrojové techniky AV ČR
v Brně 432 milionů
Laser v akci Okamžité a bezkontaktní rozpoznávání mikroorganismů
mají zajistit laserové paprsky. Určí tak druh bakterií ve stěru ze
sliznice nebo třeba odhalí bakteriální kontaminaci kloubních náhrad.
Vědci z centra ALISI budou laser využívat například k analýze složení
konstrukcí v těžce přístupných místech, nebo k přesnému měření
vzdáleností v desetinách nanometrů.
NETME Centre – Nové technologie pro strojírenství Vysoké učení
technické v Brně 767 milionů
Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technická
univerzita v Liberci
800 milionů
Centrum pro aplikovanou mikrobiologii a imunologii ve veterinární
medicíně Výzkumný ústav veterinárního lékařství Brno
365 milionů
CETOCOEN – Centra pro výzkum toxických látek v prostředí Masarykova
univerzita v Brně
544 milionů
Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum
Univerzita Palackého v Olomouci
832 milionů
Regionální materiálové technologické výzkumné centrum Vysoká škola
báňská – Technická univerzita v Ostravě
680 milionů
EVA HNÍKOVÁ
Online verze článku: Špičková
centra obsazují Moravu
30.3. 2010 08:56
Selection procedure
On 19 March 2010, an invitation call for selection procedure ALISI-VZ-06:
Machining centre operated by laser was published. For more infromation see web
pages of ISI or Official
site of public contracts.
29.3. 2010 10:22
What is going on
The implementation team prepares an opening session of ALISI laboratories
nowadays. The tapping on a foundation-stone will take place in the lacture hall
of ISI on 19th April 2010 at 11:00. Towards preparation works promis an
interesting program and an original shape of this outstanding event.
Many prominent persons are expected, i.a. the Presidnet of the AS CR, the
Governor of the South Moravian Region and the Mayor of the brno city.
Representatives of R&D institutes, universities and aplication partners are
invited too.
For more information on the implementation of the project see our
website.
17.3. 2010 15:09
What is going on
Representatives of Ministery of Education, Youth and Sports visited ISI 9th
March 2010. A group of eight project and finance managers and civil engineers
was led by the head of RDIOP projects administration Ing. Jiri Korinek. They met
the ALISI implementation team and visited the places of project
implementation.
The visit was welcome by the director of ISI RNDr. Ludek Frank, DSc. and the
director of ALISI prof. Pavel Zemanek. They briefly introduced the project and
organized a visit to four laboratories dealing with electron beam welding,
magnetic resonance, laser interferometry, electron beam writing. Practical
examples of these technologies have been presented together with their
applicability for industry. The areas of planned constructional activities have
been introduced, too.
This visit was an important step toward successful communication between the
representatives of MEYS and ALISI implementation team.
10.2. 2010 11:31
What is going on
1.1.2010 – the implementation of the ALISI project started.
The goal of ALISI is to establish modernly equipped center focused on
invention of new devices, systems, diagnostic methods and technologies dealing
with magnetic resonance tomography, laser interferometry and spectroscopy,
acquisition and processing of biosignals, electron microscopy and lithography,
electron or laser beam welding, magnetron sputtering, and cryogenics.
30.1. 2010 18:54
What is going on
24.11 2009 Minister of Education youth and sports Dr. Miroslava Kopicová
signed the Decision on the award of the grant from Research and Development for
Innovations Operational Programme to the ISI projet entitled Application
laboratories of advanced microtechnologies and nanotechnologies (ALISI).
Up to now only four projects have been supported out of 44 applications.