News

Nový přístroj BAARA pro monitorování migrace živočichů

13.7. 2011 10:06 Wrote about us

Český rozhlas, Mozaika, 4. 7. 2011, autor: Jana Olivová

Nový přístroj BAARA pro monitorování migrace živočichů První skupinou živočichů sledovaných pomocí monitorovacího systému BAARA se stali netopýři

Vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd vyvinuli ve spolupráci s biology nový systém, který umožní podrobnější a přesnější sledování pohybu a migrace zejména drobných živočichů.

Pro ně jsou totiž příliš těžké vysílače pracující na principu GPS, které se běžně používají k monitorování větších živočichů. Zmíněný přístroj označovaný zkratkou BAARA by měl zoologům významně usnadnit práci a pomoci jim získat velké množství údajů – víc než desetinásobně větší než při dosavadním ručním sběru dat.

Jana Olivová se zeptala doktora Petra Jedličky z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd, jak konkrétně přístroj funguje a co by měl umožňovat.

Nový přístroj BAARA pro monitorování migrace živočichů – hovoří doktor Petr Jedlička z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd v Brně, se kterým si po telefonních linkách povídala Jana Olivová

Elektronická verze článku

Nový systém ulehčí poznávání obratlovců

13.7. 2011 10:03 Wrote about us

www.lidovky.cz, 3. července 2011, autor: ČTK

BRNO – Vědcům se možná brzy podaří mnohem lépe poznat život malých obratlovců a dalších drobných tvorů. Vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR vyvinuli společně s kolegy z univerzit nový systém, který umožní důkladnější monitorování pohybu a migrace živočichů pomocí rádiové telemetrie.

Systém nazvaný BAARA je v patentovém řízení a vědci počítají s tím, že jej nabídnou ke komerčnímu zpracování, oznámil ústav přístrojové techniky v tiskové zprávě.

„Systém BAARA by zoologům měl zásadním způsobem usnadnit práci a pomoci získat obrovské objemy dat, řádově desetinásobně vyšší než při ručním sběru dat,“ uvedl Petr Jedlička z ústavu přístrojové techniky, jenž vedl vývoj systému. Věří tomu, že BAARA pomůže zoologům i ochranářům.

Lehčí rádiové batůžky Větší zvířata, třeba čápy, sledují přírodovědci tak, že jim připevní „batůžky“ pracující na principu GPS. S jejich pomocí je pak sledují i daleko za hranicemi. U menších zvířat je však nelze použít. GPS zařízení je totiž příliš těžké.

Například u netopýrů, ale teoreticky i u vážek, se proto používá rádiová telemetrie. Rádiové batůžky jsou mnohem lehčí, ty nejnovější neváží víc než půl gramu. „Budeme schopni vyvinout ještě lehčí,“ uvedl pracovník ústavu Šimon Řeřucha, jenž miniaturizaci provedl.

Signál jednotlivých rádiových batůžků ale dosud přírodovědci museli ručně zaměřovat pomocí směrové antény. Kvůli tomu mají k dispozici jen málo dat o pohybu a migraci malých živočichů.

Systém BAARA by to měl změnit. Dokáže pomocí sítě stanic zaměřovat a vyhodnocovat signály rádiových batůžků automaticky, nepřetržitě, po dlouhou dobu a pro velké množství batůžků současně.

Kaloňové nejsou prioritou Spolehlivost systému BAARA ověřovali vědci na kaloních egyptských na Kypru a v Egyptě. „I když bylo zkoumání velkých kaloňů zajímavé, primárním cílem jsou naši malí obratlovci či dokonce větší hmyz,“ popsal cíle Tomáš Bartonička z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Výsledky budou teoreticky využitelné například při výstavbě větrných parků nebo rychlostních komunikací. Díky přesnému monitoringu bude jasné, zda přes plánované místo stavby neprocházejí migrační trasy netopýrů a zda stavba neohrozí jejich populaci.

„Sledovali jsme několik rychlostních komunikací a na některých nevhodně postavených úsecích jsme pravidelně nacházeli desítky mrtvých netopýrů jen na několika málo kilometrech,“ řekl Bartonička.

Elektronická verze článku ln_veda_mc

Česká miniaturní vysílačka umožní sledovat netopýry i vážky

13.7. 2011 09:47 Wrote about us

Týden, Věda, Příroda, 30. 6. 2011, autor: Ondřej Vrtiška

Kudy vedou migrační trasy drobných zvířat? Nestojí například netopýrům v cestě rotory větrných elektráren? Díky českým vědcům bude možné vůbec poprvé získat detailní informace o pohybu i velmi malých živočichů, dokonce i hmyzu.

Odborníci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd, Masarykovy univerzity a Karlovy univerzity vyvinuli monitorovací systém BAARA určený pro sledování těch nejmenších živočichů.

I laici znají „batůžky“, které ornitologové připevňují na záda velkým druhům ptáků a savců. V České republice mohla před lety veřejnost sledovat například projekty Českého rozhlasu Africká a Nová odysea zaměřené na sledování migračních tras čápů černých z Evropy, Ruska a Mongolska do zimovišť v Africe a na jihu Asie. Na Šumavě se podobně monitoruje pohyb tamních rysů.

Batůžky pro větší zvířata pracují na principu GPS, u menších druhů je však nelze použít. Například žádný z našich netopýrů vážících nanejvýš třicet gramů GPS zařízení zkrátka neunese. A tak vědci o životě mnoha živočišných druhů vědí jenom velmi málo.

„Zhruba u poloviny z našich sedmadvaceti druhů netopýrů máme velmi malou představu o jejich pohybu, chování nebo migraci,“ říká Tomáš Bartonička z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Miniaturní rádiový vysílač

Menší druhy však lze sledovat pomocí rádiové telemetrie, na jejímž základě vědci z Ústavu přístrojové techniky (ÚPT) vyvinuli unikátní systém BAARA (Biological AutomAted Radiotracking System) pro sledování zvířat.

Dosud museli vědci signál jednotlivých rádiových batůžků ručně zaměřovat pomocí směrové antény. Kvůli náročnosti této činnosti mají k dispozici jenom malé množství dat. Systém BAARA naproti tomu umí pomocí sítě stanic zaměřovat a vyhodnocovat signály rádiových batůžků automaticky, nepřetržitě po dlouhou dobu a pro velké množství batůžků současně.

Dalším krokem byla miniaturizace batůžků s rádiovým vysílačem. „Ty teď neváží víc než 0,5 gramu a budeme schopni vyvinout ještě lehčí,“ říká Šimon Řeřucha z ÚPT, který miniaturizaci provedl.

„Systém BAARA by zoologům měl zásadním způsobem usnadnit práci a pomoci získat řádově desetinásobně vyšší množství informací než při ručním sběru dat,“ doufá Petr Jedlička z ÚPT, který stál v čele vývoje. Věří, že BAARA bude celosvětově využívána nejen zoology, ale hlavně ochranáři.

Vysílačku unese i vážka

Vědci spolehlivost BAARY ověřovali na kaloních egyptských na Kypru a v Egyptě. „I když bylo zkoumání velkých kaloňů zajímavé, primárním cílem jsou naši malí obratlovci či dokonce větší hmyz,“ říká Tomáš Bartonička z MU. Radiová telemetrie bude totiž teoreticky použitelná například také pro vážky.

Výsledky bude možné využít například při výstavbě větrných parků nebo rychlostních komunikací. Díky monitoringu bude patrno, zda stavebním plánem neprocházejí migrační trasy třeba právě netopýrů a zda plánovaná stavba neohrozí v místě jejich populaci.

„Sledovali jsme několik rychlostních komunikací a na některých nevhodně postavených úsecích jsme na několika málo kilometrech pravidelně nacházeli desítky mrtvých netopýrů,“ říká Tomáš Bartonička. Tomu by mohla do budoucna BAARA předejít. Systém momentálně prochází patentovým řízením a vědci počítají, že jej nabídnou ke komerčnímu zpracování.

Elektronická verze článku

Jak sledovat netopýra, ještěrku nebo většího brouka

13.7. 2011 09:39 Wrote about us

VTM.cz, Příroda, 1. 7. 2011, autor: Marek Lutonský

Sledování větších zvířat je relativně jednoduché. Stačí k tomu GPS, vysílač a pořádná baterie. Jelen nebo orel ani nepoznají, že s sebou musí něco nového tahat, jenže menší tvory by takový balíček zamáčknul. Musí se na ně jinak. Třeba tak, jak to vymysleli čeští vědci se systémem BAARA.

Autorem BAARA, což je zkratka z Biological Automated Radiotracking System, jsou vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd, Masarykovy univerzity a Karlovy univerzity. Sledování je založeno na technologii rádiové telemetrie a systém právě prochází patentovým řízením, aby se dal případně využít i komerčně. Umožní vědcům získávat dlouhodobé, průběžné a komplexní informace o pohybu zvířat.

Dnes je u takového sledování nutné vysílače zaměřovat manuálně pomocí směrové antény. Kvůli tomu je potom k dispozici jen malé množství dat. BARRA dělá totéž automaticky, po delší dobu a pro velké množství vysílačů současně. Vysílače dnes neváží víc než půl gramu a očekává se, že budou moci být ještě lehčí.

Zkouška BAARA proběhla při sledování kaloňů egyptských na Kypru a v Egyptě. „I když bylo zkoumání velkých kaloňů zajímavé, primárním cílem jsou naši malí obratlovci či dokonce větší hmyz“ říká Tomáš Bartonička z Masarykovy univerzity.

„S tak objemnými automaticky sebranými daty budeme schopni získat zatím neznámé informace, detailně prozkoumat projevy malých živočichů a ohrožené druhy lépe chránit,“ dodává Tomáš Bartonička. „Sledovali jsme několik rychlostních komunikací a na některých nevhodně postavených úsecích jsme pravidelně nacházeli desítky mrtvých netopýrů jen na několika málo kilometrech.“

Elektronická verze článku