cs

en

Aktuality

Aplikační a vývojové laboratoře pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií - dodávka, instalace a montáž cirkulační filtrační jednotky a zařízení pro chlazení laboratoří

9.12. 2011 15:19 Veřejné zakázky

Dne 9. 12. 2011 bylo zveřejněno oznámení o zakázce na dodávku, instalacu a montáž cirkulační filtrační jednotky a zařízení pro chlazení laboratoří. Bližší informace o této veřejné zakázce naleznete na www stránkách ÚPT.

ALISI-VZ-24 NMR spektrotomograf 9.4T/300 mm

27.10. 2011 14:37 Veřejné zakázky

Dne 25. 10. 2011 bylo zveřejněno oznámení o zakázce na pořízení NMR spektrotomografu 9.4T/300 mm. Bližší informace o této veřejné zakázce naleznete na www stránkách ÚPT.

ALISI-VZ-23 Vybavení kanceláří a laboratoří biosignálů

22.9. 2011 13:09 Veřejné zakázky

Dne 22. 9. 2011 bylo zveřejněno oznámení o zakázce na pořízení Vybavení kanceláří a laboratoří biosignálů. Bližší informace o této veřejné zakázce naleznete na www stránkách ÚPT.

ALISI-VZ-25 Elektronový litograf

5.9. 2011 14:38 Veřejné zakázky

Dne 26.8.2011 bylo zveřejněno oznámení o zakázce na pořízení elektronového litografu. Bližší informace o této veřejné zakázce naleznete na www stránkách ÚPT.

ALISI má nového člena výzkumného týmu – Alejandra Arzolu z Mexika

14.7. 2011 11:39 Co se děje

Dr. Alejandro Vásquez Arzola (31) je od počátku června novým členem výzkumného týmu ALISI. Tento mexický vědec pochází z Oaxaca, svou vědeckou kariéru začal na Národní autonomní univerzitě Mexika (UNAM). Od roku 2004 se zabývá problematikou optických mikromanipulací, především přenosem a segregací mikroskopických částic. Laboratoře Ústavu přístrojové techniky navštívil už v roce 2009, od konce roku 2010 probíhalo dlouhotrvající úřední vyjednávání o jeho hostování v Brně.


Q: Jaké byly hlavní důvody, pro které jste se rozhodl připojit k týmu ALISI a hostovat na ÚPT v Brně?


A: Těch důvodů, pro které jsem se rozhodl jít do Brna, bylo více. Jak už bylo řečeno, v roce 2004 jsem pracoval v nově založené laboratoři optických mikromanipulací na Národní autonomní univerzitě v Mexiku. Můj vědecký zájem směřoval do oblasti přenosu mikroskopických částic technikami optické mikromanipulace. V roce 2008 jsem se účastnil konference v San Diegu a překvapila mě vysoká úroveň a pozoruhodné výsledky prezentované členy skupiny prof. Pavla Zemánka. Pracovali právě na tématech, která mě zajímala. V Mexiku jsem potom hovořil se svým PhD. školitelem o jejich činnosti a rozhodli jsme se začít s touto vědeckou skupinou budovat spolupráci. Prof. Pavel Zemánek náš návrh přijal a vyvstala možnost krátkodobé vědecké stáže zde v Brně. Pro mě to ale nebyla jen výzva profesní; měl jsem možnost nahlédnout do odlišné kultury. Kromě českých kreslených filmů, které jsem měl rád jako dítě, jsem z České republiky znal jen slavné spisovatele, skladatele atd. Česká republika pro mě byla místem, kde působil Kepler, Kafka, Milan Kundera, Miloš Forman, Jan Švankmajer, Leoš Janáček, kde vznikly Mendelovy zákony genetiky, vila Tugendhat, kde lidé bojovali za svou svobodu atd. Líbilo se mi to. Moje dvouměsíční stáž proběhla v létě 2009. Byl jsem zapojen do projektu nových technik segregace komponent ze směsi heterogenních mikroskopických částic. Navíc i při tak krátkém pobytu jsem byl mile překvapen srdečností a pohostinností zdejších lidí. Takže minulý rok, když jsem končil své doktorské studium, rozhodl jsem se pracovat v zahraniční a rozšířit si vědecké i kulturní obzory. Po mé předchozí zkušenosti byla brněnská laboratoř prof. Pavla Zemánka jasně první volbou.


Dr. Alejandro Vásquez Arzola mezi vědci z oddělení Koherenční optiky ÚPT. Vlevo ředitel ALISI prof. Pavel Zemánek, vpravo Ing. Petr Jákl, PhD. Převzato z http://www.isibrno.cz/…ec/index.php?….


Q: Jaké jsou hlavní rozdíly mezi instituty fyzikálního výzkumu v Mexiku a tady v Brně?


A: Brno má dlouholetou výzkumnou tradici (možná už od dob G. J. Mendela) a kvalitní vědce, kteří udržují vysokou úroveň výzkumných institucí. Myslím, že to z Brna dělá jedinečnou lokalitu pro prvotřídní vědu. Největší rozdíl mezi fyzikálním výzkumem v Mexiku a zde vidím v tom, že v Brně se běžně dělá aplikovaná fyziku, ve srovnání s Mexikem, kde se bádání odehrává převážně na úrovni základního, většinou teoretického výzkumu. Obecně je rozdíl také v tom, že v Mexiku se v současné době kvůli politické krizi investuje do vědy a vzdělávání velmi málo peněz (jen 0,5 % HDP), oproti tomu v ČR jde více než 1 % HDP na vědu, přitom ale v Mexiku žije více než desetinásobné množství obyvatel. Mnoho mexických vědců pak kvůli nedostatku příležitostí odchází do zahraničí. Bohužel je jich více než těch, kteří zůstávají na domácích institucích. Přesto existuje velká snaha udržet investice do Národní autonomní univerzity Mexika, jedné z nejlepších univerzit v Latinské Americe. Doufám, že i já budu moci přispět k budoucímu oživení mexické vědy.


Q: Oficiální vyřízení Vašeho vědeckého víza trvalo dlouho a doprovázelo jej množství byrokratických obstrukcí. Stálo to za to? Byla Vaše očekávání zdejšího pobytu do současné chvíle naplněna?


A: Vyřízení víza trvalo opravdu velmi dlouho. Normálně by to nemělo trvat déle než dva měsíce, ale po více než čtyřech měsících, kdy jsem nevěděl, v jakém stavu má žádost o vízum je, začal jsem mít trochu obavy. Vlastně jsem byl zoufalý a přemýšlel jsem, že podniknu kratší pobyt v nějaké jiné laboratoři v jiné zemi. Ale jednoho dne, zrovna když jsem odeslal e-mail o svých nových plánech Pavlu Zemánkovi, mi zavolali z české ambasády v Mexiku a sdělili mi, že víza pro mě a mou ženu jsou připravena a že můžeme přicestovat, kdy budeme chtít. O týden později jsme přiletěli do Brna.


Q: Přestěhoval jste se se svou rodinou? Jak se Vám líbí Česká republika, Brno a Češi? Plánujete tu zůstat dlouhodobě?


A: Přijel jsem se ženou, je vynikající vědkyní v oboru rostlinného výzkumu a začne zde své postdoktorské studium na Masarykově univerzitě. Jsme velmi rádi, že jsme oba našli uplatnění v kvalitních vědeckých skupinách v témže městě. Poté, co dokončíme své stáže zde, bychom se chtěli vrátit do Mexika. Jak už jsem říkal, mám rád české lidi, český životní styl, takže se budu učit česky a zkusím hlouběji proniknout do českých tradic. Hodlám si tuhle báječnou zemi užít.

Nový přístroj BAARA pro monitorování migrace živočichů

13.7. 2011 10:06 Napsali o nás

Český rozhlas, Mozaika, 4. 7. 2011, autor: Jana Olivová


Nový přístroj BAARA pro monitorování migrace živočichů První skupinou živočichů sledovaných pomocí monitorovacího systému BAARA se stali netopýři


Vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd vyvinuli ve spolupráci s biology nový systém, který umožní podrobnější a přesnější sledování pohybu a migrace zejména drobných živočichů.


Pro ně jsou totiž příliš těžké vysílače pracující na principu GPS, které se běžně používají k monitorování větších živočichů. Zmíněný přístroj označovaný zkratkou BAARA by měl zoologům významně usnadnit práci a pomoci jim získat velké množství údajů – víc než desetinásobně větší než při dosavadním ručním sběru dat.


Jana Olivová se zeptala doktora Petra Jedličky z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd, jak konkrétně přístroj funguje a co by měl umožňovat.


Nový přístroj BAARA pro monitorování migrace živočichů – hovoří doktor Petr Jedlička z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd v Brně, se kterým si po telefonních linkách povídala Jana Olivová


Elektronická verze článku

Nový systém ulehčí poznávání obratlovců

13.7. 2011 10:03 Napsali o nás

www.lidovky.cz, 3. července 2011, autor: ČTK


BRNO – Vědcům se možná brzy podaří mnohem lépe poznat život malých obratlovců a dalších drobných tvorů. Vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR vyvinuli společně s kolegy z univerzit nový systém, který umožní důkladnější monitorování pohybu a migrace živočichů pomocí rádiové telemetrie.


Systém nazvaný BAARA je v patentovém řízení a vědci počítají s tím, že jej nabídnou ke komerčnímu zpracování, oznámil ústav přístrojové techniky v tiskové zprávě.


„Systém BAARA by zoologům měl zásadním způsobem usnadnit práci a pomoci získat obrovské objemy dat, řádově desetinásobně vyšší než při ručním sběru dat,“ uvedl Petr Jedlička z ústavu přístrojové techniky, jenž vedl vývoj systému. Věří tomu, že BAARA pomůže zoologům i ochranářům.


Lehčí rádiové batůžky Větší zvířata, třeba čápy, sledují přírodovědci tak, že jim připevní „batůžky“ pracující na principu GPS. S jejich pomocí je pak sledují i daleko za hranicemi. U menších zvířat je však nelze použít. GPS zařízení je totiž příliš těžké.


Například u netopýrů, ale teoreticky i u vážek, se proto používá rádiová telemetrie. Rádiové batůžky jsou mnohem lehčí, ty nejnovější neváží víc než půl gramu. „Budeme schopni vyvinout ještě lehčí,“ uvedl pracovník ústavu Šimon Řeřucha, jenž miniaturizaci provedl.


Signál jednotlivých rádiových batůžků ale dosud přírodovědci museli ručně zaměřovat pomocí směrové antény. Kvůli tomu mají k dispozici jen málo dat o pohybu a migraci malých živočichů.


Systém BAARA by to měl změnit. Dokáže pomocí sítě stanic zaměřovat a vyhodnocovat signály rádiových batůžků automaticky, nepřetržitě, po dlouhou dobu a pro velké množství batůžků současně.


Kaloňové nejsou prioritou Spolehlivost systému BAARA ověřovali vědci na kaloních egyptských na Kypru a v Egyptě. „I když bylo zkoumání velkých kaloňů zajímavé, primárním cílem jsou naši malí obratlovci či dokonce větší hmyz,“ popsal cíle Tomáš Bartonička z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.


Výsledky budou teoreticky využitelné například při výstavbě větrných parků nebo rychlostních komunikací. Díky přesnému monitoringu bude jasné, zda přes plánované místo stavby neprocházejí migrační trasy netopýrů a zda stavba neohrozí jejich populaci.


„Sledovali jsme několik rychlostních komunikací a na některých nevhodně postavených úsecích jsme pravidelně nacházeli desítky mrtvých netopýrů jen na několika málo kilometrech,“ řekl Bartonička.


Elektronická verze článku

Česká miniaturní vysílačka umožní sledovat netopýry i vážky

13.7. 2011 09:47 Napsali o nás

Týden, Věda, Příroda, 30. 6. 2011, autor: Ondřej Vrtiška


Kudy vedou migrační trasy drobných zvířat? Nestojí například netopýrům v cestě rotory větrných elektráren? Díky českým vědcům bude možné vůbec poprvé získat detailní informace o pohybu i velmi malých živočichů, dokonce i hmyzu.


Odborníci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd, Masarykovy univerzity a Karlovy univerzity vyvinuli monitorovací systém BAARA určený pro sledování těch nejmenších živočichů.


I laici znají „batůžky“, které ornitologové připevňují na záda velkým druhům ptáků a savců. V České republice mohla před lety veřejnost sledovat například projekty Českého rozhlasu Africká a Nová odysea zaměřené na sledování migračních tras čápů černých z Evropy, Ruska a Mongolska do zimovišť v Africe a na jihu Asie. Na Šumavě se podobně monitoruje pohyb tamních rysů.


Batůžky pro větší zvířata pracují na principu GPS, u menších druhů je však nelze použít. Například žádný z našich netopýrů vážících nanejvýš třicet gramů GPS zařízení zkrátka neunese. A tak vědci o životě mnoha živočišných druhů vědí jenom velmi málo.


„Zhruba u poloviny z našich sedmadvaceti druhů netopýrů máme velmi malou představu o jejich pohybu, chování nebo migraci,“ říká Tomáš Bartonička z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.


Miniaturní rádiový vysílač


Menší druhy však lze sledovat pomocí rádiové telemetrie, na jejímž základě vědci z Ústavu přístrojové techniky (ÚPT) vyvinuli unikátní systém BAARA (Biological AutomAted Radiotracking System) pro sledování zvířat.


Dosud museli vědci signál jednotlivých rádiových batůžků ručně zaměřovat pomocí směrové antény. Kvůli náročnosti této činnosti mají k dispozici jenom malé množství dat. Systém BAARA naproti tomu umí pomocí sítě stanic zaměřovat a vyhodnocovat signály rádiových batůžků automaticky, nepřetržitě po dlouhou dobu a pro velké množství batůžků současně.


Dalším krokem byla miniaturizace batůžků s rádiovým vysílačem. „Ty teď neváží víc než 0,5 gramu a budeme schopni vyvinout ještě lehčí,“ říká Šimon Řeřucha z ÚPT, který miniaturizaci provedl.


„Systém BAARA by zoologům měl zásadním způsobem usnadnit práci a pomoci získat řádově desetinásobně vyšší množství informací než při ručním sběru dat,“ doufá Petr Jedlička z ÚPT, který stál v čele vývoje. Věří, že BAARA bude celosvětově využívána nejen zoology, ale hlavně ochranáři.


Vysílačku unese i vážka


Vědci spolehlivost BAARY ověřovali na kaloních egyptských na Kypru a v Egyptě. „I když bylo zkoumání velkých kaloňů zajímavé, primárním cílem jsou naši malí obratlovci či dokonce větší hmyz,“ říká Tomáš Bartonička z MU. Radiová telemetrie bude totiž teoreticky použitelná například také pro vážky.


Výsledky bude možné využít například při výstavbě větrných parků nebo rychlostních komunikací. Díky monitoringu bude patrno, zda stavebním plánem neprocházejí migrační trasy třeba právě netopýrů a zda plánovaná stavba neohrozí v místě jejich populaci.


„Sledovali jsme několik rychlostních komunikací a na některých nevhodně postavených úsecích jsme na několika málo kilometrech pravidelně nacházeli desítky mrtvých netopýrů,“ říká Tomáš Bartonička. Tomu by mohla do budoucna BAARA předejít. Systém momentálně prochází patentovým řízením a vědci počítají, že jej nabídnou ke komerčnímu zpracování.


Elektronická verze článku

Jak sledovat netopýra, ještěrku nebo většího brouka

13.7. 2011 09:39 Napsali o nás

VTM.cz, Příroda, 1. 7. 2011, autor: Marek Lutonský


Sledování větších zvířat je relativně jednoduché. Stačí k tomu GPS, vysílač a pořádná baterie. Jelen nebo orel ani nepoznají, že s sebou musí něco nového tahat, jenže menší tvory by takový balíček zamáčknul. Musí se na ně jinak. Třeba tak, jak to vymysleli čeští vědci se systémem BAARA.


Autorem BAARA, což je zkratka z Biological Automated Radiotracking System, jsou vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd, Masarykovy univerzity a Karlovy univerzity. Sledování je založeno na technologii rádiové telemetrie a systém právě prochází patentovým řízením, aby se dal případně využít i komerčně. Umožní vědcům získávat dlouhodobé, průběžné a komplexní informace o pohybu zvířat.



Dnes je u takového sledování nutné vysílače zaměřovat manuálně pomocí směrové antény. Kvůli tomu je potom k dispozici jen malé množství dat. BARRA dělá totéž automaticky, po delší dobu a pro velké množství vysílačů současně. Vysílače dnes neváží víc než půl gramu a očekává se, že budou moci být ještě lehčí.


Zkouška BAARA proběhla při sledování kaloňů egyptských na Kypru a v Egyptě. „I když bylo zkoumání velkých kaloňů zajímavé, primárním cílem jsou naši malí obratlovci či dokonce větší hmyz“ říká Tomáš Bartonička z Masarykovy univerzity.


„S tak objemnými automaticky sebranými daty budeme schopni získat zatím neznámé informace, detailně prozkoumat projevy malých živočichů a ohrožené druhy lépe chránit,“ dodává Tomáš Bartonička. „Sledovali jsme několik rychlostních komunikací a na některých nevhodně postavených úsecích jsme pravidelně nacházeli desítky mrtvých netopýrů jen na několika málo kilometrech.“


Elektronická verze článku

ALISI-VZ-15: Vybavení pracoviště pro stavbu vakuových aparatur

17.6. 2011 13:47 Veřejné zakázky

Dne 17.6.2011 bylo zveřejněno oznámení o zakázce na vybavení pracoviště pro stavbu vakuových aparatur. Bližší informace o této veřejné zakázce naleznete na www stránkách ÚPT.

Evropská unie

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace