Aktuality
26.4. 2010 13:36
Napsali o nás
Lidové noviny, 20.4.2010, autor: Miloš Šenkýř
Projekt ALISI – Nové laboratoře za stovky stovky milionů už začínají
vyrůstat
Měřit s přesností na miliardtinu metru chtějí brněnští vědci. Také
druh bakterie poznají, aniž se buňky dotknou.
BRNO Až stokrát větší detaily než nyní uvidí vědci z brněnského
Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR. Slibují ukázat doslova
zázraky, které se dějí ve světě, kde i mikrometr, tisícina milimetru, je
velká vzdálenost.
„Budeme používat například laserové svazky k okamžité identifikaci
mikroorganismů, třeba k určení druhu bakterií na stěru ze sliznice,“
popisuje jeden z cílů nového projektu laboratoří ALISI jejich ředitel
Pavel Zemánek.
První přístroje v prostorách ústavu již fungují, hvězdami se ale
vědci mají stát po zprovoznění nových laboratoří za tři roky. Jen
přístrojové vybavení pro ně přijde na více než tři sta
milionů korun.
„Je důležité, že ALISI není jen záležitostí pro základní výzkum,
ale i aplikovaný, umožňuje i spojení s praxí. Projekt tohoto rozsahu
není pro Akademii věd, ale často ani pro univerzity typický,“ poznamenal
včera předseda akademie Jiří Drahoš.
V laboratořích v královopolském areálu ústavu by mělo najít
zázemí na šest desítek výzkumníků. Ti budou pracovat s magnetickou
rezonancí, ale také lasery, elektronovými litografy a mikroskopy a dalšími
přístroji. „Vybavení umožní například svařování elektronovým a
laserovým paprskem, což umožní spojení jinak nesvařitelných kovů, jako
jsou hliník a titan či nikl a stříbro,“ poznamenal Zemánek další ze
záměrů.
Umět mají měřit s přesností na nanometr, což už se zvolna blíží
čtyřnásobku vzdálenosti atomů v pevných látkách.
Projekt bude stát 433 milionů korun, přičemž 85 procent pochází
z fondů EU. ALISI, což je zkratka anglické verze názvu Aplikačních a
vývojových laboratoří pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií, je
jedním z mála projektů operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace,
které již mají příspěvek jistý. Je sice menší než plánovaná
brněnská centra excelence CEITEC a ICRC, ale právě s nimi bude
spolupracovat, stejně jako s dalšími podniky. Těm má pomoci s objevy
nových postupů, ale třeba i se zdokonalením výroby.
Evropská unie poskytne i část peněz na „rozjezd“ laboratoří. Pak
ale na sebe musejí vydělávat samy – minimálně třicet procent by měly
získat od firem, které využijí výsledky jejich práce. Zbytek použijí ze
státních grantů, o něž se hodlají ucházet. „Peníze, které od státu
dostává Akademie věd jako instituce, kryje 55 procent nákladů, zbytek již
nyní musíme získávat,“ podotkl Drahoš. Podle něj však brněnské
pracoviště tuto šanci má.
Projekt ALISI
Hlavní bude v podzemí
Budova, jejíž stavba včera začala, má v podzemí skrývat osm
laboratoří s moderním vybavením. Například pořízení elektronového
litografu má stát 60 milionů korun, zhruba stejně také supermoderní
magnetická rezonance. Přístroje přijdou na celkem asi 300 milionů korun,
stavba budovy na dalších sto milionů.
Online verze článku: I mikrometr
jim bude velký
26.4. 2010 13:31
Napsali o nás
iHNed.cz, 19.4.2010, rubrika: Digi a věda
V pondělí byla poklepáním na základní kámen v Brně zahájena výstavba
nových vývojových laboratoří Ústavu přístrojové techniky AV ČR.
Laboratoře, které by měly vzniknout do roku 2013, se zaměří především
na dva výzkumné programy – diagnostické metody a pokročilé
technologie.
„Výzkum bude zasahovat do oblasti diagnostiky a technologií, které
využívají metod magnetické rezonance, laserové interferometrie a
spektroskopie, elektronové mikroskopie a litografie či svařování
elektronovým a laserovým paprskem,“ uvedl ředitel laboratoří ALISI Pavel
Zemánek.
Unikátní metodou brněnského ústavu je podle něj například metoda
svařování „nesvařitelných“ kovů s jinou teplotou tání, například
hliníku a titanu nebo niklu a stříbra.
Peníze z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpi) jsou
určeny převážně na modernizaci laboratorního a přístrojového vybavení
ústavu. Za zhruba 100 milionů korun vznikne i nový pavilon, v němž bude
mimo jiné osm podzemních laboratoří a dvě patra s pracovnami a
výpočetní technikou.
Nové přístrojové vybavení bude stát asi 260 milionů korun. Jedním
z nejdražších přístrojů, které podle Zemánka není možné jinak než
koupí získat, je elektronový litograf za 60 milionů korun. Zhruba stejnou
částku ústav vydá za nový systém magnetické rezonanční tomografie.
„Systém umožní až stokrát zlepšit prostorové rozlišení této
metody,“ podotkl Zemánek.
Podle pravidel pro udělování dotací musí ústav 30 procent provozu
laboratoří hradit sám, tedy z peněz za spolupráci s komerční sférou.
Ústav již nyní spolupracuje například s firmami zaměřenými na optiku
(Meopta, FEI, Tescan), Fakultní nemocnicí u svaté Anny či Mayo Clinic
v USA a hodlá s nimi spolupracovat i nadále.
Práci v laboratořích najde šest desítek odborníků, z toho třetina
míst nově vznikne. Projekt bude stát 433 milionů korun, přičemž
85 procent pochází z fondů EU.
V Brně
do tří let vyrostou laboratoře, které se zaměří na diagnostiku a nové
technologie
26.4. 2010 13:27
Napsali o nás
Deník, 19.4.2010, autor: Tereza Bartošíková
Brno – Pomocí elektronů se dají svařovat materiály, které mají
rozdílné teploty tavení. Takto budou svařovat brněnští vědci
v laboratořích Alisi. Ty vyrostou v areálu Ústavu přístrojové techniky
Akademie věd do roku 2012.
Akademie věd chce zrekonstruovat stávající laboratoře v Brně –
Králově Poli a postavit tam novou budovu. „V budově bude osm podzemních
laboratoří a práci tam najde asi šedesát vědců,“ uvedl projektový
manažer Bohdan Růžička.
Projekt nových laboratoří se ucházel o peníze z Evropské unie.
„Uspěli jsme a proto do Brna přiteče skoro 432 milionů korun,“ sdělil
Růžička. Čtvrtina částky půjde na výstavbu nových laboratoří a zbytek
peněz pokryje vybavení laboratoří. „Jedním z nejdražších přístrojů
je například elektronový litograf, která stojí šedesát milionů korun,“
informoval ředitel projektu Pavel Zemánek. Tento stroj umí vytvořit
například hologram.
Vědci už také naplánovali, jak budou spolupracovat s firmami. „Už
teď se podílíme na projektech firem Optaglio nebo Meopta a spolupracujeme
s Fakultní nemocnicí U svaté Anny i se vznikajícím Centrem klinického
výzkumu v Brně,“ řekl Zemánek. Dodal, že nové laboratoře Alisi tak
pomůžou k rozšíření spolupráce s českými i zahraničními vědci.
Online verze článku: V Brně
vyrostou nové laboratoře. Za 432 milionů korun
20.4. 2010 12:47
Co se děje
V doprovodu inspirujících múz symbolizujících harmonickou propojenost
základního a aplikovaného výzkumu proběhlo dne 19. dubna
2010 v přednáškovém sále Ústavu přístrojové techniky AV ČR, v.v.i.
slavnostní poklepání základního kamene laboratoří ALISI. Tím byla
veřejně zahájena realizace projektu ALISI. Programu se zúčastnila řada
významných hostů v čele s předsedou Akademie věd České republiky.
Samotného poklepání kamene se ujali předseda AV ČR prof. Ing. Jiří
Drahoš, DrSc. dr.h.c., zástupce MŠMT Dr. David Uhlíř, náměstek hejtmana
Jihomoravského kraje Mgr. Václav Božek, CSc., členka Vědecké rady AV ČR
Ing. Ilona Müllerová, DrSc. a prorektor Masarykovy univerzity prof. MUDr. Ivan
Rektor, CSc. s prorektorem VUT prof. RNDr. Michalem Kotoulem, DrSc. Všichni
pak ve svých projevech vyjádřili potěšení a radost z úspěchu tohoto
projektu a popřáli do jeho realizace hodně štěstí.
Spolu s programem slavnostního poklepání proběhla v ÚPT i tisková
konference, jíž se zúčastnili zástupci tisku, rozhlasu a televize. Zprávy
o projektu ALISI se tak dostaly na stránky řady českých deníků. Uvedeny
jsou v sekci Aktuality.
Fotografie z poklepání:
1.4. 2010 10:59
Napsali o nás
Lidové Noviny, 30.3.2010, rubrika: Věda & výzkum, autor: Eva
Hníková
Vyvinou čisté slitiny pro medicínu, otestují pády letadel, zmapují pohyb
jedů. Takovým výzkumům se budou věnovat nová centra podpořená
z evropských peněz. Zatím je rozhodnuto o vybudování sedmi, čtyři
vyrostou v Brně.
Uchopí bakterii laserem a jednoduše ji přesunou jinam. „Umíme zachytit
mikroobjekty či větší nanoobjekty do laserových svazků a těmito svazky je
přemísťovat, třídit nebo uspořádávat v prostoru,“ chlubí se Pavel
Zemánek, ředitel ALISI – Aplikační a vývojové laboratoře pokročilých
mikrotechnologií a nanotechnologií. Popsaná technika najde využití během
experimentů s mikroorganismy. Podle profesora Zemánka pomůže třeba při
rozvoji nových diagnostických metod.
Vznikající pracoviště ALISI patří mezi sedm výzkumných center,
jejichž vybudování zaplatí Evropská unie. Má zaměstnat zhruba 35 vědců
a 14 doktorandů, přesto je škála plánovaných výzkumů poměrně
široká. Laser chtějí tamní badatelé využít nejen v biologii, ale třeba
i při svařování materiálů. Zatím umí spojit třeba hliník s titanem,
niklem či stříbrem, což se klasickými postupy příliš nedaří. Svařili
také měď s nerezem a titan s ocelí. A právě tyto kombinace kovů se
využívají v jaderné energetice nebo vakuové technice.
Nový systém pro zobrazování technikou zvanou magnetická rezonance zase
poslouží k prohlížení chemických detailů ve vzorcích rostlinné a
živočišné tkáně. „Zdokonalíme také naše postupy vytváření
ultralehkých vrstev používaných pro rentgenovou optiku,“ zmiňuje další
plány Pavel Zemánek.
Nespravedlnost? To ne V rámci operačního programu Výzkum a vývoj pro
inovace do Česka přiteče 40 miliard určených na podporu vědy.
Ministerstvo školství, které má rozdělování peněz na starosti,
v listopadu vyhlásilo první čtyři centra, která uspěla v souboji
o peníze. V březnu oznámilo trojici dalších šťastlivců. A tím to
neskončí. Protože ministerstvo rozpočty úspěšných projektů za pomoci
zahraničních expertů proškrtalo, dostane se i na další zájemce. Jejich
počet ministerstvo ještě upřesní.
Vybraná centra si celkem rozdělí 4,5 miliardy. Soutěžilo o ně
44 projektů. Náročným hodnocením jich ovšem prošlo jen 16 a peníze má
nyní jisté pouze zmíněných sedm center. Šest z nich vyroste na Moravě,
čtyři v Brně, po jednom v Olomouci a v Ostravě. Jediný zástupce na
území Čech bude v Liberci.
Je to nespravedlnost? Podle Jana Vituly, který na ministerstvu školství za
operační program odpovídá, takové rozložení přirozeně vyplývá ze
struktury české vědy. „Šedesát procent veškeré vědy se nyní dělá
v Praze, zbytek z velké části v Brně,“ podotýká Jan Vitula. Metropole
ale nemůže o peníze z operačních programů soutěžit, protože HDP na
obyvatele je v ní nad 75 procenty úrovně EU. Vítězství center
zaštítěných brněnskými vědeckými pracovišti je proto vcelku logické.
(Další informace na straně 31)
Miliony z operačního programu vědcům umožní, aby si pořídili
špičkové přístroje a další vybavení. Mnohdy vzniknou zcela nové
laboratoře. „Za získané peníze postavíme budovu, kterou vybavíme
moderní technikou,“ plánuje profesor Vojtěch Konopa z libereckého Centra
pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. To by mělo mít
minimálně stovku zaměstnanců, kteří se soustředí například na
přípravu povrchově upravených nanovláken pro medicínu. Liberecké centrum
chce vědce „lovit“ nejen mezi studenty a badateli z jiných pracovišť,
ale pokusí se je přilákat i z průmyslové sféry.
Vlastní zdroje, tedy doktorandy Vysoké školy báňské – Technické
univerzity v Ostravě, bude při shánění zaměstnanců zpočátku využívat
Regionální materiálově technologické výzkumné centrum. Jeho ředitel
Miroslav Kursa doufá, že kvalitní vybavení pomůže překonat nezájem
mladých lidí o tradiční technické disciplíny. Na druhou stranu se však
nedomnívá, že evropské peníze zásadně změní českou vědu. „Jde
spíše o zbožné přání,“ podotýká profesor Kursa. Peníze na centra
podle něj z části napraví dlouhodobé podfinancování vědeckých
pracovišť. A jak je využijí ostravští vědci? Budou například vyvíjet
nové technologie výroby speciálních slitin využitelných v medicíně či
elektronice. Připraví také co nejpevnější a nejhouževnatější
materiály.
Hledání děr na trhu Centrum regionu Haná pro biotechnologický a
zemědělský výzkum do sebe „vcucne“ část výzkumníků
z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a také tamní
pobočku Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. Kromě toho chce
například přilákat celý tým vědců z Německa. Přitáhnout je mají
nové budovy, špičkové vybavení a vyšší platy.
„Budeme pracovat na nových metodách, které se dají využít při
šlechtění odrůd. Vycházíme při tom hlavně ze zkoumání genomů
obilovin, především pšenice,“ říká Ivo Frébort, ředitel centra Haná.
Dále se bude s kolegy kromě jiného věnovat genetickým modifikacím
rostlin. „Využíváme geny, které jsou rostlinám vlastní, buď je
umlčíme, nebo posílíme. Po takovém zásahu se třeba zvětší kořenový
systém, což zajistí lepší přístup k vodě,“ vysvětluje profesor
Frébort.
Na lákání zahraničních badatelů naopak příliš nesází Petr Stehlík
z centra NETME: „Nedělejme si iluze, že se díky evropským penězům
dostaneme na špici a budou se sem stahovat badatelé z celého světa. My
nejsme USA, Kanada ani Velká Británie, kam přirozeně chodí mladí vědci
z asijských zemí.“ Podle profesora Stehlíka si to každý při
plánování centra musí uvědomit a držet se při zemi. „My jsme nestavěli
žádné vzdušné zámky,“ podotýká Petr Stehlík, jehož centrum bude mít
v konečné fázi 150 až 200 pracovníků. Upozorňuje také, že je při
volbě výzkumného zaměření nutné hledat díry na trhu. „Časem se
ukáže, která centra jsou životaschopná. Pro nás bylo tohle kritérium
prioritou,“ říká profesor Stehlík.
Centrum NETME využije volné budovy v areálu Vysokého učení
technického, i když některé projdou zásadní rekonstrukcí. „Není
potřeba za každou cenu podporovat betonářskou lobby,“ podotýká Stehlík.
S kolegy se zaměří na konkurenceschopné strojírenství – vědci
z centra provádějí třeba pádové zkoušky letadel nebo zefektivňují
praní (Více viz vložený text).
Zbrusu nové budovy nepostaví ani CETOCOEN – Centrum pro výzkum
toxických látek v prostředí. „Máme dokonce i nějaké přístroje,
takže vybavení jen doplníme a po čase obnovíme,“ vysvětluje Ivan
Holoubek, vědecký ředitel centra. S kolegy bude zkoumat například
souvislost mezi životním prostředím a zdravotními problémy obyvatel.
„Vytvoříme systém, který by umožnil expertům, lidem ze státní správy
i běžným občanům získávat zajímavé informace, dávat si je do
souvislostí nebo vytvářet vizualizace,“ popisuje profesor Holoubek.
Kromě toho budou vědci z centra CETOCOEN pokračovat v projektu, který
sleduje, jak se škodlivé látky v ovzduší šíří po celé zeměkouli.
Zaměří se také na likvidaci chlorovaných pesticidů.
Další informace na straně 31
Posvítí si na mikroby nebo najdou jedy
Nová výzkumná centra podpořená z operačního programu EU se budou
věnovat nanotechnologiím, medicíně, hledání toxických látek
i strojírenství. Loni v listopadu získaly podporu čtyři projekty, nyní
trojice dalších. Na plný výkon mají začít pracovat v roce 2013.
ALISI – Aplikační a vývojové laboratoře pokročilých
mikrotechnologií a nanotechnologií Ústav přístrojové techniky AV ČR
v Brně 432 milionů
Laser v akci Okamžité a bezkontaktní rozpoznávání mikroorganismů
mají zajistit laserové paprsky. Určí tak druh bakterií ve stěru ze
sliznice nebo třeba odhalí bakteriální kontaminaci kloubních náhrad.
Vědci z centra ALISI budou laser využívat například k analýze složení
konstrukcí v těžce přístupných místech, nebo k přesnému měření
vzdáleností v desetinách nanometrů.
NETME Centre – Nové technologie pro strojírenství Vysoké učení
technické v Brně 767 milionů
Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technická
univerzita v Liberci
800 milionů
Centrum pro aplikovanou mikrobiologii a imunologii ve veterinární
medicíně Výzkumný ústav veterinárního lékařství Brno
365 milionů
CETOCOEN – Centra pro výzkum toxických látek v prostředí Masarykova
univerzita v Brně
544 milionů
Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum
Univerzita Palackého v Olomouci
832 milionů
Regionální materiálové technologické výzkumné centrum Vysoká škola
báňská – Technická univerzita v Ostravě
680 milionů
EVA HNÍKOVÁ
Online verze článku: Špičková
centra obsazují Moravu
30.3. 2010 08:56
Veřejné zakázky
Dne 19.3.2010 byla zveřejněna výzva k podávání nabídek do
výběrového řízení na pořízení centra pro laserové obrábění.
Bližší informace naleznete na www
staránkách ÚPT nebo v Informačním
systému o veřejných zakázkách.
29.3. 2010 10:22
Co se děje
Realizační tým zahajuje v těchto dnech přípravu na slavnostní
zahájení stavby laboratoří ALISI. To bude mít formu slavnostního
poklepání základního kamene, které proběhne dne 19.4.2010 v 11:00
v přednáškovém sále Ústavu přístrojové techniky. Dosavadní přípravy
slibují zajímavý program a originální pojetí této vyjimečné
události.
Účast na akci přislíbila řada významných hostů, m.j. předseda AV ČR
Jiří Drahoš, hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Mezi pozvanými
jsou také představitelé brněnských výzkumných institucí a vysokých
škol a zástupci aplikačních partnerů ÚPT a primátor města Brna Roman
Onderka.
O dalším průběhu realizace projektu vás budeme průběžně informovat.
Sledujte naše www stránky.
17.3. 2010 15:09
Co se děje
Dne 9.3.2010 navštívili ÚPT zástupci Ministerstva školství mládeže a
tělovýchovy. Skupina osmi projektových a finančních manažerů a
stavebních inženýrů v čele s vedoucím administrace projektů OP VaVpI
Ing. Jiřím Kořínkem se během společně stráveného dopoledne seznámila
se zástupci týmu ALISI a s místem realizace projektu.
Návštěvu uvítal ředitel ÚPT RNDr. Luděk Frank, DrSc. a ředitel
projektu ALISI Prof. RNDr. Pavel Zemánek, Ph.D. a stručně představili
projekt. Následovala prohlídka čtyř vybraných laboratoří (svařování
elektronovým svazkem, nukleární magnetická rezonance, laserová
interferometrie, elektronový litograf), během které proběhly praktické
ukázky technologií a jejich využitelnosti v aplikační sféře. Návstěvu
završilo seznámení s místy plánované stavební činnosti.
Návštěva se stala důležitým krokem k prohloubení úspěšné
komunikace mezi zástupci MŠMT a realizačního týmu ALISI.
10.2. 2010 11:31
Co se děje
Dne 1.1.2010 byla zahájena realizace projektu Aplikační a vývojové
laboratoře pokorčilých mikrotechnologií a nanotechnologií (ALISI).
Cílem projektu je vybudovat moderně vybavené centrum zasahující do
oblastí diagnostiky a technologií, které využívají metod magnetické
rezonanční tomografie, laserové interferometrie a spektroskopie, měření a
vyhodnocování biosignálů, elektronové mikroskopie a litografie,
svařování elektronovým a laserovým paprskem, magnetronového naprašování
a kryogeniky ke konstrukci nových přístrojů a systémů.
30.1. 2010 18:54
Co se děje
Dne 24.11 2009 podepsala ministryně školství, mládeže a tělovýchovy
PhDr. Miroslava Kopicová Rozhodnutí o poskytnutí dotace z Operačního
programu Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI) na projekt Ústavu přístrojové
techniky AV ČR, v.v.i. s názvem Aplikační a vývojové laboratoře
pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií (ALISI).
Dotaci z celkem 44 žádostí přijatých v první výzvě programu dosud
dostaly pouze čtyři projekty.
