ALISI-VZ-06: Centrum pro laserové obrábění - vybrán vítěz

19.7. 2010 10:25 Veřejné zakázky

Dne 7. 6. 2010 byla v souladu s doporučením hodnotící komise uzavřena kupní smlouva se společnostní LAO průmyslové systémy, s.r.o.

Zprávu o průběhu výběrového řízení naleznete na www stránkách ÚPT.

Vydána anglická verze Průvodce aplikačními možnostmi Ústavu přístrojové techniky AV ČR, v.v.i.

19.7. 2010 10:22 Co se děje

Na základě pozitivního ohlasu odborných partnerů i laické veřejnosti byla v posledních dnech nově vydána anglická verze Průvodce aplikačními možnostmi Ústavu přístrojové techniky AV ČR, v.v.i.

Stejně jako česká varianta obsahuje i tato publikace rozsáhlý přehled výzkumných témat, které mají vysoký potenciál z hlediska uplatnitelnosti v praxi, který byl dokonce rozšířen o podrobnější popis témat, která nabízí tým elektronové mikroskopie a elektronové liografie, a doplněn o zcela nové kapitoly představující nabídku týmu magnetické rezonance a týmu měření a zpracování biosignálů.

Pro získání tištěné publikace můžete kontaktovat pracovníky realizačního týmu, v elektronické podobě je volně ke stažení na www stránkách projektu ALISI v sekci download.

ÚPT uspěl při losování Inovačních voucherů

1.7. 2010 11:00 Co se děje

Od 26. 4. 2010 až do 17. 6. 2010 předkládaly firmy v rámci druhé výzvy žádost o inovační voucher v hodnotě až 150 000 Kč.

Celkem se v letošní výzvě se sešlo 136 žádostí, z nichž po kontrole požadovaných kritérií do slosování postoupilo 109. Mezi nimi bylo i 7 žádostí, u nichž jako poskytovatel znalostí figuroval Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i. Ten se tak v ukončené výzvě stal mezi čtyřmi zástupci Akademie věd ústavem s největším aplikačním potenciálem.

Ve slosování, které proběhlo 29. 6. 2010 na brněnské Nové radnici, bylo vybráno celkem 55 úspěšných žadatelů z řad podniků, jejichž projekty spolupráce s brněnskými výzkumnými institucemi budou podpořeny dotacemi v celkové hodnotě 7,2 milionu korun. Dva z těchto úspěšných žadatelů budou spolupracovat s Ústavem přístrojové techniky AV ČR.

Více informací o úspěšných firmách naleznete v naší tiskové zprávě. 

Inovační vouchery jsou unikátním nástrojem podpory spolupráce podniků s brněnskými vědecko-výzkumnými institucemi. Umožňují firmě plně se soustředit na byznys, zatímco výzkumník dodá znalosti potřebné pro inovace. Vzájemná spolupráce proto přináší vysokou přidanou hodnotu, která může výrazně posílit konkurenceschopnost zúčastněných aktérů.

Veškeré informace a aktuality o inovačních voucherech naleznete na webu www.inovacnivouchery.cz.

Nové laboratoře pro aplikovaný výzkum v Ústavu přístrojové techniky AV ČR

1.7. 2010 10:40 Napsali o nás

Akademický bulletin, 18.6.2010

Ústav přístrojové techniky AV ČR je významným brněnským pracovištěm působícím na poli teoretického, experimentálního i aplikovaného výzkumu v oblastech elektronové mikroskopie, nukleární magnetické rezonance, zpracování biosignálů, speciálních technologií a laserové metrologie. Za více než 50 let existence dosáhl mnoha vědeckých úspěchů a dnes patří mezi výzkumná pracoviště s celosvětovým významem. Nezůstává však pouze u vědeckých trofejí: důkazem je získání téměř půlmiliardové dotace z evropských fondů na vybudování nových aplikačních laboratoří.

ÚPT vznikl v roce 1957 jako instituce zajišťující přístrojové vybavení pro ostatní ústavy tehdejší Československé akademie věd a od samého počátku patřil mezi špičková pracoviště svého oboru. Pracovníci ÚPT vynikali zejména kombinací fyzikálních pří-stupů s inženýrskou precizností a praktičností.

Počátky existence ústavu jsou spojovány s konstrukcemi prvních elektronových mikroskopů. Nástup zařízení s ultravysokým vakuem si již v roce 1968 v ÚPT vyžádal vývoj zařízení pro svařování materiálů elektronovým svazkem – prvního v tehdejším Československu. Toto zařízení umožňuje svařit materiály nebo jejich kombinace jinou metodou nesvařitelné. Zdařilý byl také projekt dodnes využívaného elektronového litografu, který pracuje s autoemisní tryskou a tvarovaným elektronovým svazkem a jenž byl zahájen koncem 70. let. Významných úspěchů od počátku dosahují i pracovníci oboru Koherenční optiky. V roce 1963, tj. necelé dva roky od objevu ve světě a v době, kdy vědci technologii výroby ještě nezveřejnili, byl v ÚPT postaven HeNe laser. Jeho následující vývoj vedl až k vytvoření československého laserového subnormálu délek, používaného v 70. letech v československých metrologických institucích, jenž se uplatnil i ve strojírenství.

Z novějších úspěchů ÚPT je třeba zmínit oblasti optických mikromanipulací a laserových mikroablací využitelných např. k prostorové manipulaci s organickými i anorganickými mikroobjekty a vnitrobuněčnými strukturami. Významné je také světové prvenství z roku 2001, kdy pracovníci oboru elektronové optiky zhotovili multivrstvé rentgenové zrcadlo s rezonanční absorpcí, které se používá jako analyzátor při rentgenovém zobrazování biologických preparátů fázovým kontrastem v tmavém poli. Další unikátní výsledky přinášejí mikroskopie velmi pomalými elektrony v rastrovacím mikroskopu a také práce v oboru environmentální elektronové mikroskopie. Významným předpokladem úspěchů ÚPT vždy byla a stále je spolupráce s institucemi a firmami, které metodologické práci ústavu přinášejí aktuální úkoly k řešení a dokáží výsledky výzkumu a vývoje aplikovat ve své působnosti. V současnosti jsou hlavními oblastmi výzkumu v ÚPT magnetická rezonance, elektronová mikroskopie a mikroanalýza, využití laserů, měření a zpracování biosignálů, konstrukce a zdokonalování vědeckých přístrojů a jejich částí a rozvoj speciálních technologií. Rozsáhlé pole působnosti ústavu umožňuje synergii mezi jednotlivými výzkumnými programy a nabízí široké možnosti spolupráce s aplikačními partnery, avšak vyžaduje také přiměřené technické a prostorové podmínky. V tomto ohledu v posledních letech přestávala existující infrastruktura ÚPT vyhovovat.

Evropská dotace

Vědečtí pracovníci ústavu se rozhodli, že využijí jedinečné příležitosti a požádají o evropské peníze, které nabízí Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Žádost uspěla v silné konkurenci 44 dalších projektových záměrů předložených v první výzvě programu. Ke kladnému výsledku velkou měrou přispěly právě dosavadní úspěchy ÚPT a jeho orientace na aplikační sféru, která žádost podpořila řadou dopisů vyjadřujících zájem o další spolupráci. Cílem projektu s názvem „Aplikační a vývojové laboratoře pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií“ (ALISI) je vytvořit vhodné podmínky pro výzkumné aktivity s potenciálem orientovaným na produkci aplikovatelných výsledků výzkumu a vývoje. Stěžejním zdrojem financování realizační fáze ALISI je dotace z OP VaVpI, oblast podpory 2.1 Regionální VaV centra, ve výši 432,9 mil. Kč.

Rozpočet projektu badatelé použijí na vybudování nové výzkumné infrastruktury v areálu ÚPT. Bude rekonstruováno 213 m2 stávajících laboratoří, vybudováno 1536 m2 nových laboratorních prostor a pořízeno přístrojové vybavení zahrnující špičkové moderní technologie, např. NMR spektrotomograf s magnetickým polem 9,4 T, elektronový litograf, magnetronové naprašovací zařízení, zkapalňovač helia, femtosekundový laserový systém a řadu dalších přístrojů. Nové prostory i přístrojové vybavení se bezodkladně zapojí do výzkumných aktivit, protože ÚPT zaměstnává špičkové odborníky příslušného zaměření.

Výzkumné aktivity laboratoří ALISI

Aktivity laboratoří ALISI se dělí do dvou výzkumných programů, jež propojují podobně orientované disciplíny. První program se jmenuje Aplikované diagnostické metody a kromě řady diagnostických technik zahrnuje měření a zobrazování materiálů, struktur a povrchů. Svým rozlišením, přesností a měřítkem metody zkoumají objekty od makroúrovně až po nanosvět. Aktivita je primárně zaměřena na technickou sféru, ale zasahuje i vzorky biologické povahy. Klíčovými směry výzkumného programu jsou elektronová mikroskopie, rentgenová spektroskopie, magnetická rezonanční spektroskopie a tomografie, nanometrologie, optická konfokální mikroskopie, laserová spektroskopie a měření a zpracování signálů v medicíně. Druhou část zaměření laboratoří ALISI pokrývá výzkumný program Pokročilé technologie. Jedná se o komplexní aktivitu zahrnující unikátní pokročilé technologie, které byly v Ústavu přístrojové techniky vyvinuty nebo rozvíjeny. Jde ze-jména o elektronovou litografii, vytváření nanovrstev magnetronovým naprašováním, optické mikromanipulační techniky pro bezkontaktní manipulace s nanoobjekty a mikroobjekty, vakuové a kryogenní techniky, svařování obtížně spojitelných materiálů elektronovým a laserovým paprskem a technologii kyvet s ultračistými plyny. Většina plánovaných činností navazuje na vybrané aplikovatelné výzkumné aktivity ÚPT a zejména využívá mnohaletých zkušeností vědeckých pracovníků ÚPT v těchto oborech.

Příležitosti projektu

Laboratoře, které by měly být plně v provozu již v roce 2013, představují silný impuls pro navázání, popř. rozšíření spolupráce s aplikačními partnery z řad průmyslových firem, vysokých škol, zdravotních ústavů a jiných výzkumných institucí. Spojení fyzikálně různorodých principů koncentrovaných v laboratořích ALISI nabízí neobyčejně komplexní záběr s mimořádným aplikačním potenciálem pro cílený smluvní a kolaborativní výzkum nových metod magnetické rezonance, laserových mikrotechnologií a nanotechnologií, měření a vyhodnocování biosignálů, elektronové mikroskopie a litografie, svařování elektronovým a laserovým paprskem, magnetronového naprašování a kryogeniky na cestě ke konstrukci unikátních přístrojů a systémů. Nové laboratoře ALISI také významně přispějí k výchově odborníků v oborech rozvíjených v ÚPT, k aplikaci jejich poznatků z výukového procesu do praktické výzkumné činnosti a k jejich dalšímu odbornému růstu. Přístroje pořízené z prostředků projektu naleznou využití i při výuce studentů vysokých škol, především v doktorských studijních programech. Pro zájemce o aktuální informace o laboratořích ALISI a v nich probíhajících výzkumných činnostech jsou k dispozici internetové stránky http://alisi.isibrno.cz. Na nich je možné nalézt další informace o historii projektu, jeho koncepci, aktuality z průběhu realizace a zejména podrobnou nabídku aplikačních příležitostí pro průmyslové partnery včetně kontaktů na členy realizačního i výzkumného týmu. Jako inspirace k budoucí spolupráci poslouží i čerstvě vydaná publikace Průvodce aplikačními možnostmi Ústavu přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., která mapuje příležitosti k využití poznatků a dovedností výzkumného týmu ÚPT a ALISI v průmyslu, zdravotnictví a dalších oborech. V elektronické podobě je publikace volně k dispozici na výše zmíněných internetových stránkách.

Online verze článku: Nové laboratoře pro aplikovaný výzkum v Ústavu přístrojové techniky AV ČR

V Brně vyrostou moderní laboratoře ALISI

1.7. 2010 10:32 Napsali o nás

Brno Business, červen 2010, autor: Adriana Zámečníková

Poklepáním základního kamene v pondělí 19. dubna symbolicky odstartuje projekt, který Brnu přinese nové centrum špičkových laboratoří a posílí tak jeho pozici na české i evropské vědecké mapě. V areálu Ústavu přístrojové techniky AV ČR v Králově Poli vyrostou za evropské peníze Aplikační a vývojové laboratoře pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií – ALISI.

Ústav přístrojové techniky (ÚPT) uspěl se svým projektem ALISI v boji o prostředky z evropských strukturálních fondů, konkrétně z druhé prioritní osy Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Do Brna tak na ALISI přiteče převážně z Evropské Unie 432,9 milionů korun. Čtvrtina částky půjde na výstavbu nových laboratoří a dvě stě šedesát milionů pokryje jejich vybavení moderními přístroji. „Po dokončení realizační fáze, tedy po ukončení výstavby na konci roku 2012 a vybavení laboratoří, by v centru mělo pracovat 60 výzkumných pracovníků. Toto číslo zahrnuje přibližně 35 vědeckých pracovníků a 15 doktorandů. Klíčoví vědečtí pracovníci jsou již nyní v ÚPT připraveni,“ upřesňuje ředitel ALISI prof. Pavel Zemánek.

Výstupy ALISI budou směřovat především do aplikační sféry, avšak nezanedbatelným cílem je také další rozvoj diagnostických a analytických metod a výchova mladých výzkumných pracovníků. Záběr laboratoří ALISI bude velmi široký: výzkumné aktivity se dělí do dvou výzkumných programů, a totiž na diagnostické metody a pokročilé technologie. „Výzkum bude zasahovat do oblastí diagnostiky a technologií, které využívají metod magnetické rezonance, laserové interferometrie a spektroskopie, elektronové mikroskopie a litografie, svařování elektronovým a laserovým paprskem, magnetronového naprašování a kryogeniky, a také do konstrukce nových přístrojů a systémů,“ vyjmenovává Pavel Zemánek.

V ALISI se například budeme zabývat zdokonalováním metod magnetické rezonance, a to nejprve pro nehumánní využití. „Díky novému zařízení a našim unikátním metodám bude možné na tomografu rozlišit detaily až stokrát jemnější, než umožňují současné tomografy,“ upřesňuje Pavel Zemánek účel, k němuž je pořizován nový NMR spektrotomograf s magnetickým polem 9,4 T.

Nové vybavení umožní vědcům v ALISI zdokonalit optické diagnostické metody využitelné od biologie až po jaderný průmysl. „Budeme používat laserové svazky k okamžité bezkontaktní identifikaci mikroorganismů, například k určení druhu bakterií na stěru ze sliznice nebo bakteriální kontaminace katétrů a kloubních náhrad,“ popisuje Pavel Zemánek. Mikroobjekty či větší nanoobjekty budou zachycovány do laserových svazků a těmito svazky přemísťovány, tříděny nebo uspořádávány v prostoru. Podle názoru vědců by měl průmysl ocenit také unikátní metodu svařování „nesvařitelných“ kovů, například hliníku a titanu nebo niklu a stříbra, elektronovým svazkem či laserové odměřování vzdáleností s nanometrovou přesností.

Spolupráce laboratoří ALISI s aplikační sférou bude vedle základního výzkumu představovat podstatnou část objemu vědecké činnosti. Podle propozic totiž centrum musí z jedné třetiny pokrýt své provozní náklady samo, a to převážně ze spolupráce s firmami. „Již nyní se podílíme na řešení výzkumných projektů řady firem, např. Optaglio, Mesing, Meopta, PSI, Dendera, BVT Technologies, Solartec, HVM Plasma, FEI, Tescan, a spolupracujeme s Fakultní nemocnicí U Sv. Anny, s Mayo Clinic v USA nebo se vznikajícím Centrem klinického výzkumu v Brně (ICRC),“ dokumentuje napojení na aplikační sféru Pavel Zemánek.

Zrod laboratoří ALISI je unikátní příležitostí k navázání a rozšíření spolupráce ÚPT s tuzemskými i zahraničními průmyslovými partnery, vysokými školami, zdravotními ústavy a výzkumnými institucemi, uzavírá Pavel Zemánek.

Náhled článku

České lasery: od „hříčky“ vědců po nanotechnologické aplikace

12.6. 2010 08:58 Napsali o nás

Hospodářské noviny, 10.6.2010

Laser od svého zrodu prošel obrovským vývojem, ať už jde o nové typy či šíři jejich využití. Avšak v době, kdy Theodore H. Maiman laser zkonstruoval, šíře jeho využití nebyla ještě jasná a byl spíše považován za fyzikální hříčku. Dnes už se s využitím laserů setkáváme denně: CD a DVD přehrávače, tiskárny, odstraňování zubního kamene, laserové operace, navigační systémy a podobně.

Československo bylo v době představení laseru ve stínu Železné opony, tím i jeho věda. Nezůstalo ale pozadu dlouho. Již v roce 1963 se do provozu uvedly tři různé typy laserů na pracovištích tehdejší ČSAV a Vojenského výzkumného ústavu. Jeden z nich – první československý plynový laser – byl zkonstruován i v brněnském Ústavu přístrojové techniky týmem vedeným Ing. Františkem Petrů.

„Úkolem Ústavu bylo vyvíjet přístroje pro ostatní ústavy ČSAV. Tým Františka Petrů se dřív věnoval infračervené spektroskopii, ale vynález laseru jej natolik inspiroval, že začal vyvíjet vlastní konstrukci helium-neonového laseru. Rok poté už byla ve výrobě. V následujících desetiletích pak tento typ laseru úspěšně zdokonalovali a využívali v průmyslové praxi,“ říká prof. Pavel Zemánek z Ústavu přístrojové techniky AV ČR.

Brněnský ústav se vědecké práci na poli laserové techniky věnuje od 60. let až dodnes. Modernější a výkonnější lasery se objeví i ve vybavení nově budovaného centra mikro- a nanotechnologií ALISI, které díky evropské dotaci z druhé prioritní osy OP VaVpI vyroste právě v areálu ústavu. Brněnští vědci lasery využívají k „superpřesným“ délkovým měřením s přesností milionkrát větší než 1 mm. Další téměř scifi oblastí zkoumání jsou optické mikromanipulační techniky, při kterých vědci využívají světlo laserů k zachycení, přemístění nebo i vytřídění mikroobjektů či živých mikroorganismů v prostoru.
Foto popis| První československý plynový laser z roku 1963

Laser má dnes 50 let. Vyvíjel se i v Brně

20.5. 2010 08:57 Napsali o nás

DNES, 17.5.2010, mutace: Mladá fronta DNES – Brno, autor: (jag)

BRNO Ani tak běžná věc, jako je puštění cédéčka, by dnes nebyla možná, kdyby před půlstoletím nenastal zásadní vědecký průlom. Konkrétně 16. května 1960 mohl svět poprvé spatřit laser. Představil ho Američan Theodore Maiman a hned o tři roky později jej následovali badatelé z Československa. Byli mezi nimi i Brňané.

„Československo bylo v době představení laseru ve stínu železné opony, která od světového dění citelně odřízla také vědu. Nezůstalo však pozadu dlouho. Již v roce 1963 byly do provozu uvedeny tři různé typy laserů na pracovištích tehdejší Československé akademie věd a Vojenského výzkumného ústavu,“ popsala mediální zástupkyně Ústavu přístrojové techniky Adriana Zámečníková.

Ani samotní tvůrci laseru netušili, k čemu všemu je možné revoluční technologii využívat. Dnes je k vidění zcela běžně v tiskárnách, přehrávačích kompaktních disků, navigačních systémech, ale využívá se také v medicíně. „Například pro odstraňování zubního kamene nebo laserové operace. A to je jen namátkový výběr,“ upozornila Zámečníková.

Spektrum využití se ale ukázalo až po letech. „Lidé jej spíše považovali za fyzikální hříčku,“ dodala mluvčí.

První československý plynový laser zkonstruoval v brněnském Ústavu přístrojové techniky tým inženýra Františka Petrů. „Odborníci se původně zabývali jinou oblastí, ale vynález laseru je natolik inspiroval, že začali vyvíjet vlastní konstrukci laseru a již o rok později ji převedli do výroby. V následujících desetiletích pak tento typ takzvaného helium-neonového laseru úspěšně zdokonalovali a využívali v průmyslové praxi,“ řekl Pavel Zemánek z Ústavu přístrojové techniky.

Laserovou technikou se ústav od šedesátých let až do dneška zabývat nepřestal.

„Brněnští vědci lasery využívají k superpřesným délkovým měřením s přesností milionkrát větší než jeden milimetr. Další oblastí zkoumání, která působí jako vystřižená z vědeckofantas­tické literatury, jsou optické mikromanipulační techniky, při kterých vědci využívají světlo laserů k zachycení, přemístění nebo i vytřídění mikroobjektů či živých mikroorganismů v prostoru,“ vykreslila Zámečníková.

V areálu Ústavu přístrojové techniky v Králově Poli by měly do roku 2012 vyrůst nové laboratoře pro šest desítek výzkumníků. Pracoviště pro výzkum mikrotechnologií a nanotechnologiímá nést název Alisi. I tam se jako součást vybavení objeví moderní a výkonné lasery.

ÚPT součástí projektu Inovační vouchery

13.5. 2010 12:41 Co se děje

Od 26.4.2010 až do 17.6.2010 mohou firmy v české republice podat žádost o inovační voucher v hodnotě až 150 000 Kč.

Inovační vouchery jsou unikátním nástrojem podpory spolupráce podniků s brněnskými vědecko-výzkumnými institucemi. Jde o jednorázovou účelovou dotaci až do výše 150 000 Kč určenou na nákup znalostí od zástupců výzkumné sféry v Jihomoravském kraji.
Systém podpory prostřednictvím Inovačních voucherů je inspirován podobným nástrojem, který funguje v Holandsku, Irsku a dalších zemích. Předpokladem funkčnosti nástroje je minimální administrativní náročnost schvalovacích a monitorovacích procedur. Také proto proběhne konečný výběr příjemců dotace formou losování. finanční zdroje pro vouchery poskyuje statutární město Brno, implementační agentruou je jihomoravské inovační centrum.

Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i.v projektu vystupuje jako poskytovatel znalostí.
Kontaktními osobami pro projekt inovačních voucherů na ÚPT jsou Ing. Bohdan Růžička,Ph.D. a Ing. Oldřich Sobotka, MBA.

Veškeré informace a aktuality naleznete na webu www.inovacnivouchery.cz
Podívejte se na informační leták

Svařit nesvařitelné? Díky novým laboratořím to nebude v Brně problém

26.4. 2010 13:47 Napsali o nás

E15, 20.4.2010, rubrika: Technologie a média, autor: Petr Svoboda

Dokonalejší magnetická rezonance, svařování elektronovým a laserovým paprskem i jemněji rozlišující tomografy: to všechno přinese nové výzkumné centrum ALISI Ústavu přístrojové techniky Akademie věd, které se vystaví za téměř 433 milionů v Brně. Laboratoře, ve kterých se budou zkoumat pokročilé mikrotechnologie a nanotechnologie, se stanou novým domovem šedesátky vědců, z nichž je až čtvrtina mladší pětatřiceti let.

Většina pracovníků se rekrutuje ze současných struktur Akademie věd, jak však upozorňuje projektový manažer centra Bohdan Růžička, chystá se i lov mozků v domácích a zahraničních vodách. „Od zahájení projektu jsme přijali dva nové zaměstnance a plánujeme přijmout další. Jako velmi nadějný se nám jeví příslib vědce, několik let pracujícího na zahraniční univerzitě, že v blízké době přijme nabídku pracovat pro nás,“ říká Růžička.

Ústav přístrojové techniky s projektem uspěl v boji o peníze ze strukturálních fondů Evropské unie. Za sto milionů vybuduje laboratoře a 260 milionů investuje do nového přístrojového vybavení. Výstupy chce ředitel centra ALISI Pavel Zemánek směřovat především do aplikační sféry. „Výzkum bude zasahovat do oblastí diagnostiky a technologií, které využívají metod magnetické rezonance, laserové interferometrie a spektroskopie, elektronové mikroskopie a litografie, svařování elektronovým a laserovým paprskem, magnetronového naprašování a kryogeniky, a také do konstrukce nových přístrojů a systémů,“ vyjmenovává Zemánek.

Diagnostické metody bude moci využít například jaderný průmysl a i další projekty jsou podle Zemánka průmyslově využitelné. „Průmysl by měl ocenit především unikátní metodu svařování nesvařitelných kovů, například hliníku a titanu nebo niklu a stříbra,“ popisuje potenciál laboratoří Zemánek.

Laboratoře začnou fungovat v roce 2012 a třetinu provozních nákladů si musí vědci hradit sami. Využijí na to finance od soukromých společností. „Zavázali jsme se, že jejich jedna třetina bude pokryta ze zakázek od průmyslových podniků. Například v roce 2015 by objem ze smluvního výzkumu měl dosáhnout asi 15 milionů korun,“ říká Růžička. A Zemánek dodává, že již dnes jeho centrum spolupracuje s několika firmami na řešení jejich projektů. „A zrod laboratoří je další možností, jak kontakty s průmyslem navázat,“ dodává.

Ústav už má za sebou i úspěšnou zahraniční spolupráci, když technologii na novou elektronovou svářečku koupila německá firma Fokus.

Online verze článku: Svařit nesvařitelné? Díky novým laboratořím to nebude v Brně problém

Budoucnost patří nanotechnologiím

26.4. 2010 13:41 Napsali o nás

Česká televize, 19.4.2010, autor: ČT Brno

Brno – Další vědecký projekt, tentokrát zaměřený na nanotechnologie, se začíná rodit v Brně. Odstartoval symbolickým poklepáním základního kamene a na jeho konci budou nové špičkové laboratoře Ústavu přístrojové techniky Akademie věd v Brně Králově Poli. Do budoucna by v nich mělo pracovat až šedesát výzkumných pracovníků. Projekt za bezmála půl miliardy korun je hrazen převážně za peníze Evropské unie.

Ústav přístrojové techniky v Brně má poměrně široký záběr. K čemu konkrétně budou laboratoře sloužit, objasňuje ředitel projektu Pavel Zemánek." Jde především o vývoj metod. Naším úkolem je například zjistit, zdali je nějaká buňka organismu škodlivá." Taková informace poslouží třeba nemocnici nebo jinému externímu zadavateli, který nemá potřebnou technologii.

Na projektu bude spolupracovat několik univerzit a v laboratořích bude proškoleno i několik budocích vědců. Základní kámen symbolicky poklepali prorektoři Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického v Brně.

Online verze článku: Budoucnost patří nanotechnologiím

Reportáž v pořadu Události v regionech Brno, 19.4.2010, 18:00.